Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Divadlo

29. 07. 2008
0
1
992
Autor
Peggy

Pro Janičku...

Kapky rosy ti olizují kotníky

a ty je přijímáš jak zbloudilé poutníky

prosící u božích chrámů

a já tu tiše sedím

a stárnu.

 

Třeba bych měla (zase jednou)

rozpustit si vlasy a namalovat řasy.

Možná, dám-li trochu růže tvářím,

sama sobě uvěřím, že jako ty

zářím.

 

Jenže jemné částečky kompaktního pudru,

usazené v příkopových propadlinách vrásech,

vypráví příběhy mých odeznělých

lásek.

 

A že jich pár bylo a pár nebylo

napsala jsem o nich

stínové divadlo.

 

Celé premiéra byla vyprodaná

a všichni si šeptali:

To je ona! No ta, jak už je vdaná!

Pro velký úspěch nutno opakovat!

To tak, čumilové!

Nasrat!

 


1 názor

Ten rým tam skáče, od jednoho řádku ke druhému a pak od slova ke slovu. Čtvrtá sloka je skvělá.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru