Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLéto
18. 07. 2001
2
1
1018
Autor
Monika
Léto
Všechno jen míjelo,
než horké dny objaly naše těla
a my hleděli slunci do tváře
a naše krev jen vřela
A byla tu vůně
linoucí se ze všech stran
a taky hudba, smích a touha,
jíž jsi byl spoutáván.
A v očích,
tam bylo tolik snů,
naivní blázen byl ten,
kdo věřil příštím dnům
Květiny,
jež barvami nádhernými zářily,
ty potom uvadly
a naděje se ztratily.
A ztuhly úsměvy,
měl začít nový čas,
čas konce léta,
bez nadějí a krás.
1 názor
:o))),.... nojo, ale léto snad ještě neskončilo (tedy alespoň doufám)...
... hezky to vystihuje atmosféru...
Ahoj Moniko,
Nenech se odradit, je to opravdu hezke...
Libi se mne ta ctvrta sloka o kvetinach...
Vitam Te na Pismaku a za ty kvetinky mas Tipka...:-))))))
pravda je to dost dobré...
krásně to vystihuje a navozuje atmosféru a po rytmické stránce tomu moc vytknout taky nejde, až na tu čtvrtou sloku, které mi trochu z rytmu vypadává, ale zase se mi líbí nejvíc po obsahové stránce...obsahově to má hlavy i patu a po stránce délky se mi to zdá na téma o kterém to je akorát.
celkově zcela jasnej........!*