Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBiologické HODINY
24. 08. 2008
7
5
1141
Autor
Amálka
Včera jsem zas pařila
jak Bridget na návštěvě s davy
dokonalých manželských párů
sladké řeči hořce útočící na slabiny
biologických hodin co prý tikaj
a kdo je slyší?
když si zacpu uši!
i dámská jízda končí tím, že k ránu
přijde kámošce ten její
už nezávidím, ale přeji
uprostřed noci sklízím ze stolu
a smývám únavu a slzy
ráno ospalýma očima
svádím mladý ucho
no co, řidičák už dělal před pár lety
tak aspoň dokončím tu půlku věty …
co visí nad námi jak meče Damoklovejch bojovníků
a do srdce mi bodá další dýku
nostalgie kapesníků usmrkaných
probulených nocí co přecházely ve dny
tiše vedle mě si sedni
a dívej se dál přesně takhle jak se díváš
něco z tebe mě zevnitř rozechvívá
…budeme si tykat?
5 názorů
povedené *t*
"ráno ospalýma očima
svádím mladý ucho
no co, řidičák už dělal před pár lety" -> to mne zaujalo nejvíc
sestricka.slunicko1
25. 08. 2008
Ano ano, silně Bridgitovské :o). Hezký postřeh z konce dámských jízd... roztomilý konec... tipuju. *