Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePovídejte
03. 09. 2008
1
5
1402
Autor
Knihovník
Tupé zraky z očí do očí,
Fráze, klišé, povídejte.
Formalitám dostojíme,
Vždyť úsměvy jsou stejné,
Upřímné i neupřímné.
Proč se pídit po obsahu,
když zvládáme formu ?
Pokrok se prý nezastaví,
Významy se však přelévají
Až uboze tupě.
Kulturou jsme my,
Utrpením i vykoupením.
A tak blahopřeji vítězi,
Máš to všechno !
Vyřeš si to,
S tím co bylo Ti dáno.
Je to víc než můžeš chtít,
Pochopit a ovládnout.
Tápeš v kruhu,
Hledáš chybu,
I tak jsi stále na začátku.
Nikde.
Tak dělej, znovu ! Najdi ji ! …
5 názorů
Ano, tento pocit mělo toto dílo vyvolat s tím že jde o metaforu života. Pochopil jsi to dobře. Jen si to třeba nemyslíš. Dílo v tomto smyslu svůj účel v podstatě splnilo.
...hm....me pripadlo, ze lezu na strom, abych se rozhlid, zeo, a najednou vetev nejaka postranni zavede me az na kraj, musim zpatky ke kmeni, abych nespad´...a tak dokola....unavny...no...
Ono to má svou myšlenkovou linii, která se však tak trochu utápí v dalších významech. Pak to působí tak jak jsi popsal. Tím je to méně čitelné. Asi jedno z těch děl které dává smysl jen autorovi, ale i tak bych nic neměnil.
Zvedlý prst to nemá být, spíše zoufalost a její sarkastický komentář .
........inu, nemam rad zvednuty prstiky ukazujici(i na me) na konci...
----------a predesle..?.......:se mnoi ani nehnulo, se neuraz...nahazeny na hromadku jak civilni rekrutovy saty,
ktery dlouho, a mozna uz nikdy, neuvidi....