Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřítel
03. 09. 2008
12
8
869
Ztratil se z očí
jak nad hrncem pára
když jsem se sama
v žalu topila
neřekl ani
ať se kdo chce stará
dál o mě
nevím
co jsem zkazila
mohu si myslet
přes hlavu že jemu
přerostly všechny
moje maléry
ne
on se schoval
ve své tajné skrýši
slyší v ní to
co uši neuslyší
překoná všechny
hloupé frajery
co planým slibem
plnívají hlavy
maluje obraz
zrnko lidské soli
v kalíšku květu
dokud nepřebolí...
8 názorů
uteklektyk
04. 09. 2008
I muži mají své dny, kdy si potřebují zalézt do své jeskyně a nerušeni si tam přelouskat vše, co je potkalo či trápí...Na rozdíl od žen, které mají potřebu se z toho vypovídat, čím dříve a čím více, tím lépe! Jen jim do toho muž nesmí skákat se svými hotovými řešeními případně zlehčováním....Nic z toho, jen poslouchat, občas přitakat či projevit účast něžným slůvkem či pohlazením, případně i pevnějším objetímči podáním kapesníčku, je-li ho třeba. Rozhodně zapomenout, že existují nějaké hodinky a autobus, co ujede...;o)
Dát se prostě celý...
..líbí...a možná něco připomíná... a hlavně verš do konce...jak tu u mnohých postrádám, ale ty s už zkušená básnířka a oblíbená...ale fakt líbí../*