Artterapie

Kdo jsi že soudíš moje chyby ve vlastních topen po uši? stačilo málo spláchnout sliby a nebrat co se nesluší poslechnout duši když se bála nechat si líbit cokoli kdo jsi že soudíš moje chyby a žehráš že to nebolí? stáhli mi z očí další plenu svlékli mě jako cibuli a našli ženu bojovnici po předcích co se obuli do sporů bitev jako reci statečně - neměli prý strach potomek silných rodů svědci už dávno leží na márách však vnitřní sílu empatii mi s láskou všechnu předali zraněná ostřím myslí žiji po první prohře nebalím

---