Zlobíš se, že zavolám

To je jen poznámka malá na okraj
nebo brát to mám jako stížnost
do řádek vetkanou výčitku,
z níž dýchá letmé postesknutí...

V mém srdci už půlrok není k hnutí,
vejdeš se do něj totiž celý,
ačkoliv jsme se dlouho neviděli,
píšeš mi:

"Už jsem spal.
Budíš mě znělkou telefonu
hůř jak houkačka od klaksonu.
Sotva jsem zabral, znovu, zas
mě do uší bil stejný hlas."

Říkám si,
k čemu tě potom teda mám,
když zlobíš se, že zavolám!?
Až budu s tebou v týdnu sedm dní,
třeba tě v noci nevzbudím.

---