skoro by i zapomenout

dalo by se říct o všem cokoli a byla by to snad i pravda, ale kritika je veslo

skoro by i zapomenout umělý spánek, kritika je veslo zlaté, pozlacené v lesklých vysokých botech opustit ty začouzené komíny do Břeclavi pak do Brna přes bé do pé do Prahy A žene se bouřka, veze ji můj autobus S přáním mlčet Naučit psa mluvit Pak ti vyčtu vlastní chyby Zajíc nebo kočka, těsně, nebo veprostřed Gradují v intervalech, jako vlny. čtyři malé jedna velká. Jako i jiné, co nespočítáš Chytit letadlo do klobouku my jsme ti poslední neposlouchat žádnou hudbu, nevidět živou duši sekty a vina z Mutěnic vždycky je všecko trochu jinak a když to zjistíš jsi jednou nohou v dalším omylu v nevinném sklepě každá princezna čeká na vysvobození skoro by i zapomenout, a chtít mít hlad dole u vody dělají ohňostroj, ale to tě asi nevytrhne skoro by i zapomenout, že je otevřené okno vně a uvnitř, jaký rozdíl, stejný jako akvárium dere se na povrch, jako bubliny se stejným zrcadlením a barevným efektem na černé, vlastně neviditelné hladině a hučení v hlavě a pískání v uších a prázdno, plné prázdno vlhko a vítr, to je ale za oknem. skoro by i zapomenout, že je otevřené v kameni není věčnost, jako světlo není v žárovce a věci jsou jak sou prašť jak uhoď dalo by se říct o všem cokoli a byla by to snad i pravda skoro by i zapomenout

---