Poslední svítání svobody

Pozoruji symbolické prvosvítání rána. Poslední noční autobusy rozvážejí ranní otužilce do světa a vykalené existence zpátky domu. Vzduch se neznatelně oteplil od rudé záře vzdáleného obzoru. Specifický pocit, chvíle úsvitu. Pulzující světla v dálce ranní Prahy, která se probouzí. Proud jasného oranžového rána hypnoticky degeneruje mé smysly. V dálce je ukryto vše. Nádherný pocit opojné svobody, to když se nekonečno přibližuje. Spektrum nebe zlaté, ke konci fialové. Tupě hledím před sebe, pohltil mě pocit z živého obrazu. Letadla narušují celistvost oblohy, jeřáby vzrušeně stojí. Paneláky ožívají, ulicemi proudí stáda homo sapiens. Začíná nový den, poslední srpnové ráno, kdy metro už jezdí na Anděl. Užívám si každou jeho chvíli.