Ztracený

Ach samoto, v tobě se zhlížím, neschopen odtrhnout svůj zrak

neschopen rozumné myšlenky.

A možná že jsem se jen ztratil ve svých představách

na rozcestí mezi světy.

Asi se dám příště doprava

< jak radilo mi srdce >

a ne jak vždy podle mapy,

přemluven rozumem svým.

a teď?

Nejraději bych teď všeho nechal

a utekl za Tebou.

Zahodil všechny ty "důležité" věci

< protentokrát i svou hrdost >

však sám moc dobře víš

co je člověk pro člověka schopný udělat.

< Ale co anděl pro anděla? >

Na louce zelený

otisky mých dlaní

zůstaly

Aki