O vlku a třech prasátkách

Není všechno tak jak má a ani v pohádkách... :)

Tam kdesi v podnebí mírného pásu
Křenovým údolím vlk měl svou trasu.
Štrádoval k vesnici Zaječí Hromádce,
své lásce v ošatce nes čtyři kosatce.

Nejsem si jistý, zda má to na háku!
Lepší je kytice z vlčího máku!!!
Podstatné ale je, že k milé kráčí,
cestu mu zastoupí tři drsní rváči!

Celý jsou v růžovém, Dé eN Á prasečí,
s vlkem se dávají v okamih do řeči.
Jsou totiž pod vlivem nejměkčí drogy
s kuráží větší než přerostlé dogy.

Vlk stojí zaskočen v nehybný úžas
a inkasuje tři údery pod pás.
Rozjetí vandali žerou mu kytici,
vlk zděšen pokládá své ruce na kštici.

Veselá prasátka skotačí stranou,
vlk Pepin přísahá odplatu slanou:
„ Za to vám poničím ty vaše bejváky,
těším se na chladný říjnový slejváky!
Díru do střechy a z plotu třísky
potom vás přetáhnu polínkem břízky!“

Vydal se k pozemku prvního vepře
a místo chajdy tam plantáže pepře!
Jen tak si pomyslí něco o pořádcích,
s elánem rajtuje praseti po řádcích.

Ke druhé adrese potěšen míří,
tam se dva trampové ve stanu pýří.
A tak jim alespoň vytahal kolíky,
uhasil oheň a převrátil kotlíky.

Nevěda že vepřům činy se podobá,
že je z něj stejně tak odporná osoba,
běží do proslulé Herzlichen Strasse,
utíká navštívit poslední prase!

Rozmýšlí před pěkným cihlovým domečkem,
zda do něj nacouvat postarším embéčkem,
a nebo vzduchovkou sestřelit komín?
Či oheň s benzinem a s rulí novin?

Ze dveří vychází nejstarší prase,
Pepinoj do očí zdá se chechtá se:
„Když mi dům kdokoli s úmyslem plení,
můžu se spolehnout na pojištění!!!“

---