Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco jsme MOHLI a co už nikdy NEBUDEME
21. 09. 2008
1
1
476
Autor
vykreslena_pastelka
je to spíš taková nábožensko-psychologická úvaha...
...a Bůh řekl: ,,Milujte se a množte se...
a my ho poslechli,
vždyť jsme rádi že můžeme být spolu,
co nejblíž to jde...
a občas se stane,
že se z nějakého neviditelného tunelu vynořím
JÁ nebo JÁ
a je to vlastně hrozně zvláštní,
že vůbec JSME...
a přitom stačí tak málo-
jednou říznout do kůže
anebo zadržet dech víc, než můžeme,
a najednou si už nejsme jistí,
jestli bude tak snadné NEBÝT...
a pak tma...a světlo
a ON-
nemilosrdný a hrdý
z bělostného trůnu
shlíží na naše obličeje, plné strachu,
co jsme všechno MOHLI
a co už nikdy
NEBUDEME...
hrůza všech okamžiků
-promarněných-
den za dnem...
/když písek v hodinách už dávno ztvrdl na kámen/
a my ho poslechli,
vždyť jsme rádi že můžeme být spolu,
co nejblíž to jde...
a občas se stane,
že se z nějakého neviditelného tunelu vynořím
JÁ nebo JÁ
a je to vlastně hrozně zvláštní,
že vůbec JSME...
a přitom stačí tak málo-
jednou říznout do kůže
anebo zadržet dech víc, než můžeme,
a najednou si už nejsme jistí,
jestli bude tak snadné NEBÝT...
a pak tma...a světlo
a ON-
nemilosrdný a hrdý
z bělostného trůnu
shlíží na naše obličeje, plné strachu,
co jsme všechno MOHLI
a co už nikdy
NEBUDEME...
hrůza všech okamžiků
-promarněných-
den za dnem...
/když písek v hodinách už dávno ztvrdl na kámen/
a my tady zatracujeme lásku,
necháváme umírat hrdiny
a sami před sebou zbaběle utíkáme
/na srdci stále cítíme palčivou jizvu po minulosti/
...
KOLIK ČASU NÁM JEŠTĚ ZBÝVÁ?!