Celibát

Inspiraci jsem našla v jedné dnešní básni, která mne oslovila .......

Ptám se sebe stále,
proč v celibátu žiji?
Muži ještě jeví zájem,
já však nevěřím jim,

když jsem byla malá,
dívali se na mne s láskou,
když jsem byla větší
a plavé vlásky ztmavly,
ztratily se lásky v dešti

a v dospělosti,
potkala jsem toho,
který můj život celý,
obrátil naruby
a za mé pomoci,
úplně ho zničil.

Mnozí mne varovali
"je zlý,
panovačný,
nic nedělá,
bude tě trápit!"

O to více jsem ho chtěla,
a měla,
a zkusila všechna příkoří,
která láska dává.

Z počátku to byla krása,

potom,

ani v nevím v kterou chvíli,
modřina pod očima,
nebyla jediná
a já se divila,
proč?
Vždyť jsem ho živila,
o dítě se starala,
hrála roli otce i matky,
zatím co on hrál v kostky,
já se snažila.

Co dále říci?

Chuť na lásku mě přešla zcela,
ztratila jsem víru v muže,
byť srdce láskou naplnit bych chtěla,
již to nešlo jako dříve a já pochopila,
že celibát není výsadou jen kněze,
může přinést úlevu i ženě.

---