Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrosečníci morálního hoře
Autor
Tejmi
Je to tak \"rytmický\" až je mi z toho blbě, sám nevim jestli je to geniální nebo uplně na zblití, možná se jedná o jistou formu kýče... asi určitě. Je ale fakt že když sem to psal tak sem rozhodně nechtěl ohromovat, nebo přehánět, psal jsem slov
Postel je zválena, vonící hříchem,
tlumené výdechy neseny tichem.
Na tvoje slabiny dorážím zas,
dávno však zemřela naděje v nás.
Tam někde za sítnicí,
třeštící do nebe,
jsme jen dva trosečníci,
jenž zbyli pro sebe.
Za jiných podmínek těžko by se znali,
možná by hleděli na sebe z povzdálí.
Těžko by okřáli, natožpak slehli spolu,
doba je zapomněla a pak je svrhla dolu.
A tak tu ležíme když to tak vezmu kolem,
do sebe zakleslí, duší však za obzorem.
V místech kde zůstaly lásky a zklamání,
jizvy co po ránu pálí nás na skráních.
Za dne se míjíme, když nás slunce k zemi tlačí,
slunce a svědomí, dva věční zaklínači.
Jak ovšem nastane sladká noc plná hříchu,
voláme po sobě, spiklenci v nočním tichu.
Není to nejhorší
a není důvod k pláči.
Tiše nás konejší,
že sníme a to nám stačí.