(podvečer)

- Má hebký čumáček. Ten mrak má hebký čumáček.

- prosímtě poď už
nezakláněj tak tu hlavu nebo ti křupne v krku a už ho
nenarovnáš

- Koukej, vidíš ten mrak? Je jako meruňková cukrová vata.

- za chvíli se setmí
a ty tu čumíš do mraků
a já mam hlad, víš ty co to je?

- Tak se přece dívej!

- dívam

- Nedíváš. Nevidíš. Co je tamten obláček?

- (mlčení)

(jakási malá holčička se pokoušela tatínka donutit zvednou hlavu a myslet
moc se jí nevedlo

trochu se styděl

a ona mu jen ukazovala plaché průzory zapadajícího pomeranče
sykot zrudlé trávy
a tolik tolik místa tam nahoře)

Po nebi přeplachtila ptačí silueta

Šli večeřet

...

Večer se holčičce zdálo
o tom že je poštolka

Ale tatínkovi to raději nevyprávěla