Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNebe, peklo, Ráj-1997
Autor
zákeš
Nebe, peklo, Ráj-1997
Když k Tobě láskyplně promlouvám, mám tichý a temný hlas,
udivuje mě však jeho neskonalý jas,
neznám vyvoleného, který by mě umlčel,
to raději bych na chvíli odešel
a obloukem se vrátil zpátky
jako ten,kdo chodí zadními vrátky.
Slunce stále výrazněji svítí v Tobě,
já nepodléhám své zlobě,
protože být s Tebou je učiněný Ráj,
vždycky byl a bude Máj
po Tvém boku; nenacházím v našem chování nudu,
ani se neoddáváme studu,
jsme čistší než porcelán,
v ráji svítí Slunce lán.
V Ráji pozemském lze dosáhnout určité Nirvány,
stavu, v němž dvě věci jsou nepoznány
a přece je známe,
do jejich tajemství neustále pronikáme,
znám Tě a neznám Tě,
co podle Tebe je lepší??
Nebudu vypadat jako dnešní,
když Ti řeknu, že mne
Tvá přítomnost brzo zmate,
tak jako nikdy předtím
za Tvou neznámou letím.
V pekle je to jiné,
tam se škvaříme v kotli a vůbec nespíme.
Jsi mocná-
mocnější než kterákoli jiná,
jsi však stejně ke mně láskou nemocná
a je taková i Tvoje zamilovanosti síla??
Otázku tuto kladu
ne nepodoben z Ráje hadu,
který vede ke hříchu,
někteří tím překonají svoji pýchu
a konečně získají svou lásku,
svoji vysněnou a neopakovatelnou krásku.
Nemám rád, když někdo mluví neobratně jako politici-používají hodně cizích slov v češtině.
Pořádný řadový politik má největší šanci dostat se do pekla,
aby si ho tam za jeho nekalosti vlastní žena upekla.
Jsi démant noci
a já tak slabý, že nevydržím bez Tvé pomoci.
Mou jedinečnou rozkoší
je zdraví a síla v mém hrudním koši.
Láskou jsem k Tobě nenadále vzplál,
otázka však zní: „Co bude potom, co bude dál??“
Nebe je jediná dimenze,
na níž vstoupit lze,
v Pekle se nic nevyřeší
a v Ráji se na hrachu klečí,
oblaka mne obestupují
a já se ocitám ve sluji
draka s božským názvem život,
je to můj jedinečný pilot,
nic bych nedal za bytí jinde,
ono se na ono a toto přijde,
když je právě nejhůř a když se člověk cítí ponížen,
jeho nadčasovost spočívá onom slově jen:
to slovo se jmenuje láska,
při této bitvě postel praská,
nic dál Vám však říct nemohu,
neboť musím jít do svého brlohu.
Vrátil jsem se s metálem,
moje milá mne málem
snědla závistí, mé ruce se přepnuly
a všechny své síly vypnuly
k jedinému cíli,
jež tkvěl tam, kde je mráček bílý,
v Nebi nelétají čarodějnice ani Karkulky,
to bystě byli na špatném místě-
v hlavě mé sestry Makulky,
ta by Vám dala zadostiučinění,
jakého na světě nebylo a není,
promrskali byste politiku, nekonečno a sport
a přitom byste baštili dort.
V Nebi se cítím nejlépe,
tam mám dokonce své místo,
budoucnost mám dozajistou
a proto mi nestraší v hlavě,
ať žije Nebe a jeho svět,
jediný tento nadpozemský květ!!