Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

*

13. 10. 2008
2
2
673
Autor
Rxrxrxr

Víš,

když ti vyprávím o noci, která pohltila krajinu, vypila džbán černé kávy a místo probuzení usnula

o jestřábech jejichž křídla se proměnila v betonové domy

o železe

které rozkvete

touha neusnout v tu chvíli je nit

víš,

lomené klenby větví v parku

přikyvují

a vítr mě už taky zná

neurvale utrhuje kapky času

my

víš,

my jsme tam byly když začaly kvést květy které nikdo neviděl.

 


2 názory

Podměsíc
14. 10. 2008
Dát tip
Takové moc klikaté ... Víc přímočarosti ve verši i myšlence.

neroušek
13. 10. 2008
Dát tip
Neroušek ví.*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru