Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJEDNA GENERACE - část 1
Autor
Čmelák
Jednou zaslechl jsem věty: "Přemýšlej o životě - co nejméně, bude se ti žít lépe a budeš se cítit šťastnější - a neber příliš vážně málo důležitá slova..." ANO, i v těchto větách je část pravdy, přesto - Svoji sbírku věnuji všem vám - všem lidem, kteří dělají nebo přemýšlejí více než - Ti druzí.
Jan Rosa
ze sbírky:
JEDNA GENERACE
ANEB
NÁŠ ŽIVOT - JAKO EXPRES
- VE 21. STOLETÍ - NA PLANETĚ ZEMI
© M.H.L39 – 2001
(části 1, 2, 3, 4)
No. 1 - Planeta Země
Vesmír!
Prostor, hmota, čas,
milióny galaxií…
Milióny miliónů galaxií na nebi
- a ještě více v nás.
Planety letící nocí,
bezpočet lidských emocí.
Vesmír!
Prostor, hmota, čas,
milióny galaxií...
Milióny miliónů galaxií na Zemi
- a ještě více v nás.
Slunce, hvězdy, planety,
vesmírné soustavy…
Nekonečno prostorů, nekonečno času
- pro sluneční soustavy.
Nekonečno prostorů, nekonečno času
- pro sluneční soustavy.
Však pro člověka
na planetě Zemi
i pro děti
Dvacáté První Století.
Však pro nás
na planetě Zemi
Dvacáté První Století.
No. 2 - DÍVEJ SE A UVIDÍŠ
Až na Zemi další
nový den rozkvete
- dívej se a uvidíš.
Až stříbrný prach
do vlasů se ti zaplete,
- dívej se a uvidíš.
Až poznáš tisíce lidí
i barvu jejich hlasů,
- dívej se a uvidíš.
Až dospěješ a pochopíš
touhu zralých klasů,
- TY uvidíš.
Zrození!
No. 3 – Zrození I.
Na první stanici života,
vědom si své ceny,
skrytý v těle ženy,
kdosi malý spí.
S matkou tiše splývá,
jak rýha tváře s vráskou,
nový člověk, lidí dvou,
jejich láskou.
S láskou!
Myšlenky dospělým začne míchat,
až za chvíli se probudí a začne dýchat.
S láskou!
Mnoho srdcí pro něho
tepalo zprvu temně,
neměl mít klid,
v žádném koutu Země.
Mnozí říkali:
“Před tím malým expresem
vytrhněte včas všechny koleje,
osud mu nepřeje…”
No. 4 – Zrození II.
ANO,
uvěřím tvým růžím,
NE,
já sama osudu něco dlužím,
NE,
už neschovávám se za žádnou maskou,
ANO,
ty malý, vždyť počat byls s láskou.
S láskou!
Sluneční paprsky
po Zemi se rozbíhají,
v porodním sále svaly
ženě i ruce ohýbají,
cesta vpřed volná je,
když ten malý sám
na struny života zacinká:
“Dnes porodí mě maminka!”
Žena tlačítka všech pohybů
s myšlenkou přesnou stiskne.
Zelené, snad všech lesů světlo
v semaforu života blikne,
NARODIL SE ČLOVĚK
A nebylo to lehké,
v nekonečném prostoru
na planetě plné
hloupých malicherných sporů.
Už zdálo se,
že potratem dostane první
- a poslední - svůj mat,
nyní však kontrolu nad ním
převzal mozek – automat.
Jeho ústa vydala první tón,
lidé o něm řekli:
“To bude baryton.”
Narodil se člověk.
Jednou – možná - z něho bude,
právník, lékař, filozof,
Mácha, Pavlov nebo Gaus,
vždyť i my často přejeme si,
aby kousek z nich
byl také v nás.
NARODIL SE ČLOVĚK.