Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚvaha múzy v polední pauze
Autor
mejdej
Úvaha múzy v polední pauze
Každý umělec vždy čekal,
na polibek jedné z múz,
pod oltář svých snů si klekal,
nečekaje hrůzu hrůz.
Že místo polibku schytá
radu: "Trochu moh' bys dřít,
je-li v tobě vada skrytá,
budu muset uštědřit
místo polibků ti rány,
jež tobě um vymluví,
do vínku že nejsou dány,
tobě božské promluvy.
Nezbývá ti než bezhlučně,
trápiti se v ústraní,
běsnit, opíjet se, tučnět,
stírat slzy ze skrání."
Každý aťsi myslí mělce,
bez genia - talentu,
chtěl by hrát si na umělce,
za slávu a za rentu.
Z toho pak pochopitelně,
nemůže být žádný skvost,
když kdekdo prvoúčelně
tvoří pro svou bohatost.
Takovým bez políbení
vřes hrdosti pokosím,
otřu rty, zlostí když pění,
no a pak - "Další prosím."