ŠTĚSTÍ - USMÍŘENÍ

- pokračování + DNES část ČTRNÁCTÁ

Jan Rosa

 

ze sbírky:

 

JEDNA GENERACE

aneb

NÁŠ ŽIVOT - JAKO EXPRES

- VE 21. STOLETÍ - NA PLANETĚ ZEMI

© M.H.L39 – 2001

 

No. 19 - ŠTĚSTÍ - USMÍŘENÍ

 

ONA:

“Myslíš snad,

že nyní já,

že měla bych se bát,

když přítel říká:

Nechci,

a přesto vidím –

podvod.

Nechtěl jsem,

však přesto mám zítra –

rozvod.

 

Ne, já o tebe

budu se bát,

přesto věřím, že nám znovu,

to samé nemůže se stát,

vždyť na první stanici života

cítím nový malý expres

- je to náš syn,

už dvě stě dní

na cestu do života se chystá,

já cítím,

že na první stanici života

má stále méně místa.”

 

ON:

“Štěstí, plachost laní,

bezpečí, teplo lidských dlaní.

A kolem – téměř bez hranic,

nekonečná je rovina,

jediná jsi pro mě kvetoucí rostlina.

 

Štěstí – plachost laní,

bezpečí – teplo lidských dlaní,

A kolem – téměř bez hranic,

nekonečná je rovina.

Na náspu v písku

i v džunglích světa,

jediná jsi

pro mě

- kvetoucí rostlina

- ve dvacátém první století.”

---