Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá...
11. 11. 2008
13
11
1310
Zajatá v Múzy objetí
o něž jsem kdysi tolik stála
nevnímám život kolem sebe
nebe je kdesi v nedohlednu
mysl má padá
padá ke dnu
od těch dob
kdy jsem byla malá
zpívala jsem
i tancovala
v samotě sebe
bez diváků
jen před zrcadly
v našem bytě
dítě
co nikdy nezlobilo
proč jsem dnes vzteklá
ukřičená
sotvaže nit z babího léta
zkříží mi cestu
kudy šlapu?
proč čím dál méně vím
i chápu?
nerudná proč
stárnoucí žena
jsem dnes
když po všem
je už veta?
11 názorů
Jarmila Moosová Kuřitková
13. 11. 2008jejdavilda
11. 11. 2008
bych spíš viděla, že po všem už věta
... a na dno ještě pár centimetrů zbývá
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 11. 2008
Jinak - gratuluji. Budete-li následovat Sokrata, určitě to dotáhnete tak daleko, jako on. ;-)
(jo jo, dvojsmyslnost je mi známa. )
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 11. 2008
No, na tohle znal odpověď již starý Sokrates, že. Z jeho proslulosti lze usoudit, že samo poznání své malosti je hodno uznání.
:-)