Já to byla

strašný stav, kdy člověk zjistí, že něco posral, ale nemůže s tím nic udělat; není tu sám. Takže, promiň aspoň takhle, pokud se tu někdy objevíš.

Zrovna tenkrát jsem četla Dostojevského
na pláži Lida
pár kilometrů jihovýchodně od Benátek
skoro-věčného města (pláče místo Říma)

Tenkrát jsem četla Dostojevského
chvíli předtím Topola
a viděla Tě
jak na té pláži
objevuješ mušle
chodils po břehu jako anděl
co ti snese jen to dobré

ale já to byla

já Ti pokazila i ten první pohled na vlny
první pohled na rozsvícené Benátky
utopené ve vodce a džusu

já to byla

co si neuvědomovala krásu ve Tvým srdci
ani bolest
jak tisíce nožů
jak tisíce vln
mrazivého rozbouřeného oceánu

já to byla

---