Hnus

Chaotický řev hlasity až nejde slyšet.

Pískové proncezny ve městech dřevěných klad

Měsíc přikryt nočními borovicemi

Kladiva pohozená u výloh čekají až někdo půjde těmi ulicemi

a ty skleněné výplně rozmlátí na střepy štestí

které v odrazu kalužin a veřejných  plivátek budou zařit jako padajicí hnězdy

Tak si neco přej,

to co bylo už není, tak dělej

Nebuď tak naivní chlapče,

kterého jsem videl po cestě jak plače.

Několik let zpět

nad tím jaky je ten svět hnus.

Tak to apson zkus.

Ale jedno mu dávám za pravdu

tomu uplakanému chlapci

že v současnem světě najde človek spíše zradu.

temnou a podlou až zmrzne úsměv na líci

hnusem

zhnusením