Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsme svoji
13. 12. 2008
0
3
193
Autor
Buklopos
Slyším hlasy milenců
jak se odmlčely
když konečně se semkli nejtěsněji
když slili se v jedné krvi.
Slyším ty hlasy, co voní mlčením
to jsou ty nejláskyplnější vzlyky.
Slyším naše hlasy,
jak dlouze, dlouze se odmlčely
a už cítím ty záchvěvy
jak tepou mi pod kůží.
Teď jsme nejvíc provázáni,
provázání chloupky na kůži,
už není třeba úst a pohledů
abychom si lásku
před jedním Bohem vyznávali.
Již jsi mou součástí.
3 názory
Já myslím, že je pěkná... pro mě zachycuje jediný okamžik života, je to vyznání, několik vteřit co proletí hlavou... Proč ne ? :)
Je mi líto, že je vaše rodina postižena schizofrenií:( Bohužel já o ní nepsal, ale znát váš případ určitě bych tam přidal aspoň věnování. P.S. budu držet pěsti abyste všechna vaše trápení přečkali s úsměvem na tváři