NEBE NAD SOMMOU-33

Když poručík Robert Fantes postřehl nečekaný pohyb pozorovatele za kulometem, tak strhl Airco do strany. Přitom se instinktivně v kokpitu přikrčil a zároveň kolem něho prolétlo několik kulek.

„Ten parchant předstíral mrtvýho!“ proběhlo mu hlavou, načež ostrým manévrem stočil letadlo k tmavě hnědému Albatrosovi. A vzápětí přes konec hlavně kulometu hleděl na kokpity, v nichž seděli němečtí letci. Pozorovatel natočil pohotově kulomet jeho směrem, přičemž Fantes zahájil střelbu. Záhy postřehl, jak sebou postava za kulometem prudce škubla. A o vteřinu později měl na mušce i pilota nepřátelského stroje, na kterého vypálil poslední dávkou zbylé náboje v zásobníku. Německý dvouplošník náhle povylétl a ostře se stočil do strany. A to znamenalo, že ten, co jej pilotoval, byl palbou zasažen.

„Jestli to zase na mě hrajete! Tak vás rozstřílím““ řekl si Fantes a po výměně zásobníku na Albatrosa vystřelil pro jistotu kratší dávku. Zároveň upřeně hleděl do obou kokpitů. Zřetelně viděl pozorovatele zvráceného přes okraj kokpitu s rozhozenýma rukama. Pilot seděl zhroucený se svěšenou hlavou a letadlo pozvolna klesalo.

„Tak tentokráte už asi nic nepředstíraj,“ pomyslel si Fantes a stále upřeně hleděl na Albatrosa. Ten se rychle přibližoval k zemi a nezadržitelně směřoval k několika stavením statku.

„Krucinál!“ vyhrkl Fantes, který sledoval, jak neřízený letoun míří ke střeše stodoly. Zároveň zaslechl v hluku motoru svého Airca jakýsi klepavý zvuk. Ohlédl se tedy za sebe, protože motor byl za kokpitem. A spatřil tmavý proužek kouře, který se táhnul za letounem.

„Hrome! Budu muset přistát!“ řekl si a zadíval se na zem. Za statkem uviděl poměrně velkou loukou, a tak pomalu stočil letadlo jejím směrem. To už motor Airca začal ztrácet otáčky a Fantes zatnul zuby. Pevně sevřel řídicí páku a hleděl upřeně na přibližující se střechy stavení. Zároveň se mu naskytl pohled na německý letoun, který se nacházel před ním o něco níže.

„Von vletí přímo do tý stodoly!“ pomyslel si.

  Starší muž v místnosti zaslechl přibližující se hluk, a tak vyhlédl otevřeným oknem ven. A poté zůstal stát s otevřenými ústy a vytřeštěnýma očima. Spatřil dvojici dvojplošníků, která letěla nízko a směřovala přímo jeho směrem.

„Proboha!“ vydralo se mu z úst a vyděšeně vylezl oknem ven, přičemž srazil dvojici květináčů s kytkami. Ty se po dopadu roztříštily, zatímco on utíkal podél stavení. Přitom hleděl na dvojici letadel, z níž jedno se blížilo ke stodole. Za okamžik kola podvozku narazila do její střechy a za praskotu se ulomila. Zmrzačený Albatros letěl ještě několik metrů a pak dopadl na okraj louky, na níž směřoval Fantes.

  Ten sledoval konec letu německého dvojplošníku a za chvíli těsně proletěl nad střechou stavení, od něhož utíkal muž. Ten se vrhl na zem a zděšeně hleděl na letoun rámové konstrukce, za nímž se táhla hustá vlečka černého dýmu. Fantes strnule hleděl před sebe a vytřeštil oči, když spatřil, jak na louku kráčí kráva. A to přímo do prostoru, kde chtěl přistát.

KONEC TŘICÁTÉ TŘETÍ ČÁSTI