Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePěna aneb padlá Venuše
03. 01. 2009
11
15
1748
Autor
Houmeles
v bufetu svítá –
stíny vagónů jedou
sedlými vlasy
15 názorů
Měla takové přeleželé blond vlasy, nepročesala si je, trávila někde noc na lavičce a když ráno hodně brzy otevřeli tu knajpu, vlezla do ní. Seděla, ani se nehnula, tvář bez záchvěvu citu, pivo jí zvětralo, pěna už zmizela, ona jen koukala a přes tvář jí zvenčí tu a tam přejely stíny přijíždějícího či odjíždějícího vlaku. To byl jediný pohyb. Sedlé (zplihlé, nenadýchané) vlasy souvisí s tou pěnou - vnitřní souvislost: Z piva se nenapila, nikdo ji nepohladil.
Abych nebyl furt jen negativistický - jako miniatura je to dobré (řekl bych, že velmi dobré), ale o haiku docela pochybuju. I když něco z haiku to obsahuje. Ale stačí to? Tím bych si zas tak jistej nebyl...
Co myslíš těmi sedlými vlasy? Že má hlavu položenou na stole? Že jí bolí hlava? Sousloví sedlé vlasy slyším poprvé.
Určitě tam bylo "ani". Nemohu napsat "asi" tam, kde jsem byl přímým svědkem.
Nezměnil jsi asi na ani? Nebo jsem byl předtím slepej? (Občas jsem, ale v tomto konkrétním případě se domnívám, že jsem nebyl).
tohle opravdu muselo vzniknout po PÁR půllitrech, kdyby jich bylo víc, alkáčový nihilismus by udělal práci za nás
jaký asi? haiku bývá obraz jasný...
v haiku má být IMHO ukázána situace, která se stala a ne která se nestala (takže se sloveso nelokla (a jakékoliv podobné začínající ne-) do haiku moc nehodí
Co tím chtěl autor říct?