Lukáš Horák - Amensch
Ahoj,
pred par dny mi u Fra vysla knizka basni pod nazvem Amensch. Je tam nekolik starsich basni, ktere si muzete precist zde, hlavne tam vsak najdete texty z roku 2013.
http://issuu. com/fracz/docs/horak__ukazka
Kdybyste meli chut na cteni, 24.
zbytečné básně
jezero je obklopené skálou
voda vtéká škvírami v stěnách
vytéká slabým pramenem v pásu
útlého břehu
kotlina
něco tady muselo zůstat
les vykáceli kořeny vykotlali
a kdyby nás tehdy matky nechaly
vnořit se do opálové expanze řas
nový básně v novým hostu
Nazdar, občas se mě tu někdo ptá, jestli ještě píšu. V novým Hostu jsem zanechal šest čerstvých stop.
http://casopis. hostbrno.
rozhovor se mnou na radiu wave
http://www. rozhlas. cz/radiowave/liberatura/_zprava/lukas-horak-me-basne-vznikaji-ve-vane--1269757
krokodýl zadarmo vás obleče
ten člověk byl zaseknutý
na kraji dvojsedačky
zaseknutý
třicet let zpět
spolu
tak nevyhnutelně
už od kolína
hledím
na pouze odraz ženy
epos o klimešovi
stojíme na ostrůvku
společně sholkami
na snad tajné výpravě do kraje
žen
kuřecí čtvrtky
ještě jsem nezažil válku
ale
oslav vítězství už jsem viděl moc
po celé šířce ulice teď přenáší
ještě jedna reklama
Kdo z vás by měl chuť vystoupit z internetů a cokoliv mi vyčíst, případně po mě metat rajčata a jinou biovegetariánskou stravu, nebo si prostě jen poslechnout, jak to čtu, může přijít 24. 9. v 19. 00 na loď A(v)oid floating gallery na Náplavce pod Vyšehradem.
vyšla mi sbírka
Nazdar,
pokud někdo máte čtečky, můžete číst moji první krátkou sbírku básní. Její vznik umožnilo e-nakladatelství Pod okapem, děkuju.
http://www. podokapem.
diskontinenty
jak po půlnoci migrují
mezi diskontinenty,
národy holek už neudrží barvy
na pochodu
uprostřed neděle
ještě
mi nepřišel pohled z teplých krajů
protějšího domu
a sám jsem jich poslal na desítky
mattea 1994
tehdy mě přinutila
otisknout palec do dlouhého těla
plotu
a on povolil vstup
rodinná mytologie
bylo nás všude plno
matky
v záhonech květáků
později na stejném místě
pokraj
jdu
na měkké podrážce
cítím střep a zbytky ranních krup
v nose
čerstvě natřeno
ten dům jsem poznal
ve stádiu ozařování nádorů
klimatizací
ale stále statečně bojoval
příští rok stejný den
sotva se naše nohy obejmou s prahem
lesa
ty hezčí z dívek
polonahé
šalingrad
xxx
chladíme svá bílá těla
o dvojité okno mého nového pokoje
z protějšího balkonu
je třeba zasít nové psy
než
území psích veteránů
obklíčily jednotky
koček
amensch
zhruba za rok
ti opět zamrzne voda
v zátoce
stehen a trupu
lada hovno
několik hodin teplé epochy
posedl led
ale nikdo si ještě nepřiznal zimu
družina začíná
seš lost
na útes plotu
se ještě tiskne obrys zahradního domku
a v moři
hlíny a utopených psů
žena ve vodě
nejsladší doba podzimu
je ta bez pecek
v mandarinkách
to období prázdných bazénů
protentokrát čechy a morava
na horizontu soumrak
udělá z mraků
nové pohoří ti
s pusou pořezanou pivy
moje gotika
v leporelu zastávek čas
od času narazit
do těch ještě na cestě
od anděla k člověku
návštěpán
zjeho bunkru na balkoně
mi čouhá hlava
on tu svou ještě dokáže
prostrčit mezi šprušlemi
the laně
dřív než jí z ramenou
steklo triko
snápisem
měl jsem ji přečtenou
druhé dětství
to není závodění
když
se ti zdá o:
dítěti spneumatikami
tamtéž
je to jistý způsob
smrti
sejít se schodů a v puklině dveří
nenajít
zahrad ničení
asi jsem byl sám
kdo
poznal že
město se znovu vylilo z břehů
nejsem surrový
celou zimu
deštníku uvíznutém
v odhlučňovací stěně
nikdo nevěnoval pozornost
letmo
zatímco ostatní močí
zbavují plot
hlíny
my dva mezi lampou
návist
něco bylo jinak
bledé
sloupy nohou v kraťasech mezi
zšedlými sloupy parku
na noze niny
ve snaze
zdolat valy
tvých nehtů
se moje zuby staly
ty dny
– jako když
vpolibcích naráží
zuby sklovina o sklovinu
cinkají
jsoumraky
město už hořelo
nedočkavostí
pustit si večerní zprávy
ale největší předzvěst
dětský pokoj
ten večer
jsme si nejspíš přisedli
k nezajímavým lidem
tak jsem na prahu
bezejemně příšeřím
ještě chvíli tu budeme
čekat
v hloubi postele
stěny tvé kóje lemovány
euromancer
krátká zastávka
při procházce vmezích
mých vlastních možností: – dým
ve větvích byl buďto požár lesa
spam
v mezeře
vbloku olysalých domů po němcích
tam za přejezdem
ztuhlé klouby
zlatý řev
půl roku
denně
jezdil kolem
do fabriky na turbíny
má eskapologie II
zbloudilé vlákno
mého svetru narušilo
geometrii pletiva
na rozmezí
polní 6:17
stačilo
změnit jméno stanice
a důvěrně známá místa
se stala neznámým
mein autokempf
šestý den
se pořád nedalo koupat
kusy lidí se pomalu
stávaly
vedlejší přízraky
já vlastním
bytové jádro
vořešáku bez výhledu
jen za nocí ve svitu
místní odchyt koček
dvě černé
kočky právě rušily
mou budoucnost,
antuka zahradního kurtu
dva čtverce světla
bloudil jsem
vústech
dvacetileté
vmezerách jejích
než břečťan střechy rozdělí
zelené skvrny
na negativu noci
byla
padající letadla,
už mi nestojí
jsou dny kdy
si přijdu jako poraněný
strom :- hnízda
už mi nestojí,
kus
stváří zas na první straně
hltal jsem
paprsky
skrz sněhovou vodou
nádehra
vslaňoučkém pekle co nezamrzá
čekal jsem až padne
její Řím
okoralé svíce
vilnice
stíny lamp už
vrostly do stínů domů.
i časovost jejího
starého chanelu
po hlavně
zas křižovaly
oblohu
kondenzační stopy raket
vtu samou pozdní hodinu
starý člověk
den před posledním
prý sebere kly
a vrazí je do kytek
na mých prsou
rituální realita
byla červená
a já sledoval kudrnatý boj
so dvě čísla většími
přehanění
komedie omylů
vbaru na předměstí
ještě zdob kdy
jsem pronikal
mezi
Na tvých rtech
jsou lvi.
A maso mezi zuby
je mršina koně
smyčka
když jarní vítr
vane
přes tu pustinu
někdy odhalí kus
comedia dellete
moje mrtvá žena
mi zůstala věrná :-její ňadra
chutnají po lesním ovoci
a bílá hlava
sídlištní klenoty
na loňských fotkách
si sprvním jarním slunkem
ještě hřeješ ruce:- tvé dlaně
jsou přehrada nad jejímiž moly
metal
seděl naproti
svlasy pro western
nebo svatozář
ale neměl černý
líheň
Byly zaplaveny
pole při březích
tvých dlaní –
na jejich okraji
lásko:miny!
toho dne
mu postavila
zpěny vysokánský
péro
absurdní absorpce
[tak prosím]
nechoď za město
za oblevy
počkáme spolu na první jarní bouři
vedle zrcadla plakáty koní
jen
na koni jde projít stromem
a přimět tak
změnit parfém
rodeoaktivita
ten první:
radši bych chtěl bejt holka
spořádným ptákem
ten druhý:
už je to 4 roky
tehdy za kotelnou
jsem si občas připadal jako
bůžek zdonucení
kouřil jsem trávu a nic mi to asi nedělalo
posilový spoj
synkopicky
knárazům do pražců
škubal ramenem
v apokalypse šedých hlav
jednou to bude znít nevinně
svetru jí
u ví zl o
pár zbloudilých
motýlích
kadeřnické pohřeby
skrz sklo
prolétl
úlomek kosti
při cestě do teplých krajin
otevřená rána
vražte mi
pár ran do břicha
vzápětí
strčte mě do
bizarie
pierot a kašpar
navzájem si uřízli
obličeje
mám rád ten
bezaromatické setkání
vdíře
ve zdi
kam vždycky voda teče
stydí se náš průvodce
všechny starý paní
všechny starý paní
musí montovat vČíně
vlasy vyrábět na Tajwanu a kůži ve Větnamu
jednou jsem křikl:
obloha nočního velkoměsta zabarvena oranžově
městská noc
zpocené sny voknech
a dva
naproti sobě
jíst lekníny se nesluší
po mé pravidelné květinářce
vyhlásily pátrání
rododendrony
po nocích vyrábí granáty
dětská hvězda
kradli mu dvoukolák plný
papírových kartonů
a on pochopil
že je asi trochu divný
úterý
kdysi jsem měl babičku
dali jsme ji kpopelnicím
tak jako každý odkládá nepotřebné věci
popeláři jezdí vpátek
mikrovlnkový efekt
Zavázali mi oči
lepicí páskou,
jako houpacího koně nebo akvárko
mě postavili do kouta,
od půlnoci do 03:14
zatahal jsem tě za vlasy a řekl ANO
tys řekla NE
pak byly víry a bengálský oheň
už fakt nevím
pravidla
situace
se stala beznadějnou
když jsem začal vidět
černobíle
tvůj jazyk a ráno
tvůj jazyk mě vytrhl
zrumem politého příběhu
na hromadě rozlámaných berel už nebylo místo
stejně sis lehla vedle mě
malá mořská nemoc...
…mě vzbudila na cizím mostě
jen aby mi tvá voňavka a pach zpodpaždí
vyplnily mé srdce do bezezbytku
a nakonec rozbily
na patře
zrovna jsem se šťoural vuchu
když mě vylovila zpoza skla
dloubla mě do boku a špitla:
máš ještě nějaký iluze.
přízemní
Zavřen vrakvi
zkrabičky od polárky,
bloudím
vrůžové mlze své vlastní přízemnosti.
Běloruská
osamělý
meziostrými hranami
ukrývám se
pod žvýkací lavičkou
kynderpunk
zrozeni vsoukolí padlé budoucnosti,
první poznatky
vybledlé
a suchá vlhkost
sám, s tebou, a zas znovu
– sám.
Zase jak jeden zdavu postávám vbouřícím bulváru.
Sobecký ostrůvek uprostřed masy,
již požírá a znovu vyvrhuje stvůra na elektřinu.
na kafi s hysterií
Nedávno jsem byl na kafi shysterií.
Říkala, že nemá moc času,
ale na mě si ho prý trochu vyšetří.
Ruka shorkým šálkem se jí třásla,