Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezpůsoby potratu
Autor
Pam!PUCH!
Dejte mě trochu vodky..
Zamžourala očima a převalila se k okraji postele..
Pár rozkládajících se umělohmotných kalíšků?
Obvázaná rybími míchami, jak studené byly, obtížně se protáhla.
Tři veselí komáři v podpalubí plachetnice,
mírný třas přetrvává..
Podívala se z okna, paprsky slunce se odrazily od jejích očí.
Darovaná váza ukrytá v peřinách.
Potichu si broukala a pohazovala si ponožkou.
Chapadla věčnosti,
tupý nůž zamilovaný do fénu na vlasy.
Oblékla si nějaké horší oblečení a vyrazila do lesa.
Děsivé obrazy na stěně jeskyně,
oslí hlavy v bednách s vatou,
pisklavý hlásek oznamuje další ztráty.
Cestou z vesnice jakoby ani nebyla, když ale přišla mezi stromy,
všemi smysly začala les vnímat.
Tanec divokých koní,
rozdrcených na paštiku,
zrazenou myslí věčně sedícího blázna.
Jak procházela stromy..rostliny jako by ji hladily po kůži.
Vysílená fenka tažená na obojku horkým asfaltem,
Tanec tmou, tři postavy plující vzduchem.
Bylo po dešti, kapičky ze stromů dopadaly na její obličej.
Bůh RA v dýmu z hořící ropné plošiny,
jako když had pojídá myš,
pomalu nad pravdou se sžírají,
a jako bůh RA mělce usínají.
Vyhrnula si tričko nad břicho a pomalu se vznášejíc do vzduchu,
udělala most. Cípy kůže a masa se z něj odchlíply a vytvořily tak
útvar podobný květu lilie. Stále levitujíce, prohla se zpět a
vnořila ruku do otvoru svého břicha.
Významné pohledy okolo procházejících prvňáčků,
ani sestřelený pilot neztrácel naději,
odtažitá póza chlápka s hadrem přehozeným přes hlavu.
Zalovila rukou v útrobách, něco nahmatala..zezadu na to několikrát
zatlačila aby to vyjelo a ona uchopila. Zvedla před oči domovní klíč.
Její rány se zavřely. Upírala oči na klíč a vzlykala.
Hlava zaražená ve zdi nejde vyndat,
je zima, je mlhavo,
ztracené vlčí mládě..tak roztomilé..tak důvěřivé...
Prsty zamazanými od své krve vložila klíč do úst a spolkla ho.
Pokaždé když mrkla, zazněly zvonečky.
Po každém dotyku rostliny housličky v dálce..
V každé chvilce utrpení,
chladivé kapičky radosti,
vodka znovu stéká hrdlem.
Hleď!
Odlétá na komářích křídlech..
Odlétá pryč..