SÁM

Byl jsi sám, když jsi se narodil,

Sám s bolestí, když do hlavy ses uhodil.

Sám, když výčitky svědomí,

Tvé myšlenky špatné dohoní.

Ráno, když oči otvíráš,

Sám sebe se ptáš,

Bude-li ten den veselý,

Nebo jako šťavel kyselý.

Večer, když usínáš,

Celý den si promítáš.

A jediným divákem

Jsi Ty sám jen.

Před sebou nikam neutečeš.

Tu skutečnost s sebou vlečeš.

A přesto zapomenout chceš,

Přeješ si, aby to byla jedna velká lež.

Sám  jsi Ti povídám,

Však přesvědč se sám.

Nic si z toho ale nedělej,

Smiř se s tím a vyrovnej.

Sám budeš, až budeš umírat,

Sám proti smrti budeš stát.

Sám se svým věčným svědomým,

Kam poděješ se? To nevím.