Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJinonický waltz
02. 02. 2009
6
23
3027
Autor
Bj.
Podzimem oděný trčí vrch Vidoule,
poprašek sněhový vzdal marný boj,
slezl však kus níže, na střechy vydulé,
oblohou nad nimi jde sivý roj.
Tak sedím v učebně setmělé večerem,
Kierkegaard žene mnou úzkosti mrak,
oči mé klíží se již čtvrté úderem,
mysl je bezradná, zbyl z ní jen vrak.
Bezděky přehlížím mdlým okna obzorem,
hledám jím útěchu pro duši svou,
vidím však jenom kouř, jenž stoupá z komína,
dusivý chuchvalec nad jídelnou.
Krůpěje sněhové ze střechy stékají,
ukončí život svůj na chodníku,
tak jako střípky mých zklamaných nadějí
propadnou marnosti, bez úniku...
23 názorů
alcap on e
09. 01. 2013pěkné-tip
no ten seminář mi přijde zajímavý, ale ten profesor je strašně nečitelný:D
já ani nevim, má ho chlápek co vypadá jako pojišťovák a vždycky se tvaří hrozně nabubřele, jinak ale je docela milý, asi. já jsem nikdy nepochopila, jak to vlastně myslí
no já ti nevim, asik jsem to tak nějak v tu chvíli cejtila, těžko rekonstruovat minulé pocity... ale asi něco v tom smyslu, že jsem tupě a bez zájmu, zdrchaná filosofickym seminářem, zírala zašmudlanym oknem na takovou tu jednolitě šedivou oblohu a hledala jsem alespoň něco, co by mě z toho vytrhlo ;)
upřesňující kategorie:valčík o čtyřech slokách... ale waltz..i ten má jiný skluz..:-)
re. na chodníku: emm... promiň, ale asi jsem úplně nepochopila, o co ti jde... ?