Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDýchavičná
05. 02. 2009
4
5
1435
Autor
Vesly
...smířil jsem se s odchode listopadu i s táním polárkového sněhu... znovu... Ale nikdy nevydechnu po pohledu na odložené kovbojské klobouky a ty červené střevíce... A neptejte se jak dlouho dokážu zadržet dech...
... myslel jsem , že je to jako pocit vyšlapat do desátého patra - -
a vědět, že všichni opraváři výtahu z mého města pokojně oddechují ve stejném rytmu
- - trošičku ukvapeně se snahou hloubky.
Narážíme...
narážíme na povalené stromy uhnilé od výšky věty: "Ale já už nevěřím na víly..."
bez čtyřkolých jeřábků po kapsách se bezhravě pouštíme do pochodu v rovnoběžkách
a náš ušlapaný osud leží někde mezi padlým dřevem a dobře betonovaným - rychle vpřed...
5 názorů
narážíme na povalené stromy uhnilé od výšky věty: "Ale já už nevěřím na víly..."
možná trochu experiment, trochu výkřik do prostoru...ano, trošičku ukvapeně se snahou hloubky...ale*