Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpím, už neklepej...
05. 02. 2009
5
5
995
Autor
Matttyna
V okenních rámech mýho pokoje,
se usadila odlepená touha,
tváří se jako věc za kterou nikdo nemůže,
proto taky tak zmizí,
jak víš,
bylo by nesmyslné,
každý den ji zalívat,
monzuny slz
pozvala bych tě,
abys viděl jak chutná holubicím,
který na ni lítají každej den,
pořád častěji,
ale bylo by ti z toho tak smutno,
a to si nelze dovolit
dekadenci za pár úsměvů,
nevyměníš,
předstíraný štěstí je prej lepší,
než upřímná deprese,
já téhle frázi nevěřím,
momentálně už nás nezachrání,
naprosto nic,
ani to že protiklady,
se přitahují
se usadila odlepená touha,
tváří se jako věc za kterou nikdo nemůže,
proto taky tak zmizí,
jak víš,
bylo by nesmyslné,
každý den ji zalívat,
monzuny slz
pozvala bych tě,
abys viděl jak chutná holubicím,
který na ni lítají každej den,
pořád častěji,
ale bylo by ti z toho tak smutno,
a to si nelze dovolit
dekadenci za pár úsměvů,
nevyměníš,
předstíraný štěstí je prej lepší,
než upřímná deprese,
já téhle frázi nevěřím,
momentálně už nás nezachrání,
naprosto nic,
ani to že protiklady,
se přitahují
5 názorů
aha, to je už dřívější...prostě pocitovka...bylo to na dlouho...a muselo to ven...souhlasím s Tebou, ale stát si za ní nepřestanu...;-)