Skřeti

v podvečerním přítmí

zaháníme všudypřítomné vzkříšení nanicovatých skřeků

putujících nekončícím rojem

chmurnějších záblesků nočního svrabu

v trysku vědomí doplňují skládanku

nejvýraznější bázně

poháněné chlopněmi od zážehu k výfuku

ráno smyjeme ze sebe veškerá muka

svěcenou vodou nepřetržitě trvajících zlob

výtečně kolidují

s nevýrazným vibrujícím hlukem

kolujících prostranstvím

alegorických skřetů

dokud však na hladinu nevyplují naše nevšední

a drastičtější Skřeti