Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBrečím si na papír, brečím si tuš
Autor
pepička15
Brečím si na papír, brečím si tuš.
Červenou, modrou, červenou. Tušové slzy ztěžka dupou po papíře. Jsou husté, jsou syté, prolínají se a přitom si každá z nich zachovává svou původní podobu. Nene, nebude z nich Fialová. Modrá, červená, modrá, červená… V mým útrobách se tvoří tuš. Tuš hustá jako tér stoupá z interiéru mého srdce. Výš, výš a já ji musím plakat na papír. Plesk, plesk, kap, kapičky kap. Plesk! Hlava padá mi na papír, mé vlastní slzy začínají mě fackovat. Co to děláš, proč tu ležíš? Plesk! Nesnaž se nás smíchat,
nepodaří se Ti to! Plesk, plesk! Vstaň, prchni odsud, zachraň se pro někoho, kdo Tě hledá, nevěda
o Tobě. Plesk! Plesk! Plesk! Nechte mě! Už jdu, jdu! Kap…
Trojjedinost? Pche! Povídačka pro malý holky.
On, ona a mimi – z toho se přece jeden celek nikdy nestane.
Vždycky budou tři. Tři jediní. Plesk, plesk…
Brečím si na podlahu, brečím si tuš.