Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prkotina

09. 02. 2009
9
10
2492
Autor
Edvin1

Po letech jsem navštívil svou sestru...

"Ahoj," řekla má starší sestra hlasem malého dítěte a otevřela náruč.

Když jsme si v křeslech povídali, jen stěží ovládala svá víčka. Povídali jsme si o všem možném, tak, jak si povídají ti, co spolu dlouho nebyli a mají si mnoho co říct, ale není na to moc času.

Navzdory sedativům si pamatovala  jména i data, detaily a nuance dávno všemi jinými zapomenutých vět. Ale její tvář se nechala jen malinko strhnout ke hře grimas. Ty nejveselejší příhody z dětství doplnila vlažným úsměvem, ty nejsmutnější nevyloudily jedinou slzu. Když popisovala postup své choroby, zpackané operace a drastické metody léčení, činila tak s odstupem odborníka.

Teprve když jsme se loučili, postála ve dveřích, chytila nás oba za ruce a podívala se nám do očí. Ty její zase zpola zakryla víčka, zpod kterých probleskovaly panenky.

"Mějte se rádi," řekla, a pak potřásla jakoby s odporem hlavou: "všecko ostatní, všecko jiné je jen prkotina!"

 


10 názorů

Eza
17. 12. 2012
Dát tip

"Mějte se rádi, všechno ostatní je jen prkotina."

Ve skutečném životě to vypadá spíše naopak. Bez hodně věcí bychom ani žít nechtěli, protože odehrávají pro nás tak velkou roli. Ale bez lásky to nějak jde (si myslíme). To si však myslíme pouze tehdy, když jsme opravdovou lásku nepoznali.

Takovou větu na konci života nevyslovuje obvykle někdo, jehož život byl doprovázen opravdovou láskou.

Tvoje sestra tímto výrokem vyslovila víc, než nejeden ve svých početně vydaných knihách.

Po přečtení této jediné věty jsem měla ihned před očima celý tlustý román, totiž život ženy, která milovala, ale ne vždy tuto lásku zpětně obdržela. A hlavně ne od toho, od koho by to nejvíc potřebovala.

Nejsmutnější na tom lidském životě je, že sice takový výrok s námi obvykle více nebo méně pohne, ale většinou to nemá dlouhé trvání. Zůstává vhodný akorát pro literaturu, jako silný emocionální střípek neboli předepsaný element pro dobrou povídku.

P.S. Pozůstali partneři v takových a podobných případech nepotřebuji hodně času, aby za vzniklou ztrátu našli náhradu.

Nevím samozřejmě jak to vypadalo v životě Tvé sestry. Spíše jsem chtěla vyjádřit na základě této vyslovené věty (viz úplně nahoře) co se ve mně ihned odehrálo, můj pochod a asociace myšlenek toho (v mé fantazii) vzdušného-jednovětového románu.


Diana
10. 02. 2009
Dát tip
Měla pravdu. Škoda, že to nejdůležitější objevíme až nakonec.*

baronka
09. 02. 2009
Dát tip
Pěkná a akorát - T

Edvin1
09. 02. 2009
Dát tip
Obávám se, Lenko, že to rozšiřovat nebudu mít sílu. Snad až s odstupem času.

Lakrov
09. 02. 2009
Dát tip
Je to zvláštní střípek. Přijde mi to především jako 'charakteristika postavy', předvedená na téhle epizodě. Jak se k tomu postavit jako k samostatnému 'dílu', to netuším. Asi proto je to zveřejněno jako Ostatní nezařaditelné. Třeba je to chystaná část většího celku...

Marcela.K.
09. 02. 2009
Dát tip
Starší sestru musíš poslouchat :-) říkávala maminka...*

ano...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru