Tmavorudá vášeň

Seděl na kamenných schodech a pozoroval šeřící se Paříž, která se pomalu dostávala do jednoho z těch letních pulzujích večerů. Hlavu si podpíral drsnými dlaněmi, kontrastujícími s jeho nepříliš vysokým věkem. Kdyby se otočil viděl by honosně se tyčící pahorek Sacre Coeur,který byl stále ještě mohutně osvětlen oranžovým kotoučem slunce, pomalu se snižujícím za obzor, ale pro něj by to byl jen další z tisíců pohledů; nebyl totiž turista ani přistěhovalec, v Paříži se narodil a vyrůstal v jedné z bohatých čtvrtí na okraji této metropole. Ze srdce nenáviděl to sterilní prostředí, ve kterém člověk nemohl ani rozlít čaj nebo si umazat šaty bez toho, aby ho za to stihly ty nejpřísnější sankce a přehnané tresty. Vzpomínal si mlhavě na svého otce, pár záblesků paměti, které se někdy objevovaly jako jakési znamení nebo předzvěst, protože jinak neměl důvod zatěžovat svůj mozek děsivými výjevy z dob svého mládí, tedy z dob, kdy ještě býval rozmazleným synkem movitých rodičů.Ač jedináček, strávil Garner dětství v samotě bez lásky a pochopení. Otec pro něj byl symbolem tyranství a krutých výchovných metod, mající spíše psychický ráz. Matčina láska-neláska spočívala ve hygienickém přístupu k čemukoliv, takže v praxi jeho dětský polibek na její téměř dokonalou tvář způsobil okamžitý odchod do jedné z pěti koupelen, kde si rychle opravila rozmazaný makeup a nanesla další vrstvu líčidel.

Zahnal tyto myšlenky a popudilo ho, že na ně myslí zrovna v tuto chvíli. Vstal a sešel těch několik obroušených a ošlapaných schodů a mimoděk se přece jenom podíval na teď už ztemnělé obrysy Sacre Coeur, lehce se usmál, protože věděl, že nyní nastává jeho čas. Jeho noha se dotkla ještě sluncem vyhřáté dlažby, cítil to i přes ne příliš silnou podrážku světlých sandálů. Vydal se osvětlenou ulicí, směřující dolů, do tepen pařížského podsvětí a pískal si nesmyslnou jednoduchou melodii, a když míjel skupinku asi pěti žen, instinktivně se za nimi otočil a prohodil obvyklou frázi, hodnotící příslušné půvaby a čistě profesně jim nabídnul své služby.Dámy se zálibně podívaly na jeho přiléhavé tričko, pod kterým se ostře rýsovaly vypracované svaly, ale poté s díky a s rozpačitým smíchem odmítly.

Něco mu říkalo, že dnešní noc bude něčím zvláštní a to ho nesmírně vzrušovalo. Vzrušoval ho pocit neznáma a nevědomosti nad svými příštími kroky, které vedl osud. Tušil, že někde v dalekém abstraktním světě existují obrovské hodiny odpočítávající pozemský čas vyměřený k žití, a u každého zlomového okamžiku je vyznačen dobře čitelný bod. Bod osudu. A po smrti se všichni v tom světě Hodin života sejdou, seřídí své hodiny opět na úplný začátek, sestoupí na zem a s absolutně čistým štítem prožijí další životní výhry a prohry. Bylo to něco jako perpetum mobile, jehož hnací nesmrtelnou silou byl lidský dech. Ano, věděl, že něco takového určitě je.

Zapálil si cigaretu, labužnicky vyfukoval šedomodrý obláček kouře a promýšlel, co dnes podnikne. Dal si na sobě obzvlášť záležet, takže vypadal jako novodobý James Dean, nedbalá elegance s rebelským zjevem bylo to, na co ženy většinou zabíraly. To věděl moc dobře. Jak se přibližoval k centru, jeho srdce pokaždé zrychlilo tep, aniž už o tom jakkoli přemýšlel. Byla turistická sezóna a to znamenalo jak pro něj, tak pro většinu Pařížanů hodně dobrý a hodně velký obchodní obrat. Nechtělo se mu však chodit po ulicích a krásným navoněným a hlavně bohatým dámám nabízet svou společnost. Přišlo mu jaksi pod jeho úroveň podbízet se jako nějaká děvka. Ale on byl děvka. Sám to moc dobře věděl, ale ani za tucet beden toho nejlepšího šampaňského by si to nepřiznal. Bral to jenom jako dost příjemnou a slušně placenou práci. Dostal se k tomu vcelku jednoduchou cestou, která vedla z nenáviděného rodičovského sídla do bolestně a těžce vybojovaného vlastního života, kde potkal řadu dobrých i méně dobrých lidí, rapidně měnících jeho dosud neplodný pseudodětský svět. Bystře si všímal, že se ženám líbí a kdosi mu poradil, aby to jaksepatří zúročil v podobě příležitostných placených výpomocí opulentním nudícím se ženám. Udělalo to na něj dojem. Tím si vlastně plnou měrou doplňoval mezeru ve svém láskou neoplývajícím dětství, protože měl pocit patřičné oddanosti a laskavého chování ze strany, z drtivé většiny starších žen, které mu tím nahrazovaly mateřský cit.

“ Děkuji, je mi docela dobře, rozbolela mě hlava, ale to snad přejde,” s úsměvem pozvedla svou cigaretu.

“ Mám pocit, že se na Vás ptala opět paní Le Bon, je s Vámi na nejvyšší míru spokojena, což mi neopomněla několikrát zdůraznit. Měl by jste za ní zajít. Abych nezapomněla, přišla sem jedna úplně nová klientka, v životě jsem ji neviděla, a ptala se, kdo je tady nejlepší a nebojí se zkusit nové věci. Řekla jsem Vaše jméno, takže mi pro Vás dala vizitku se jménem a adresou. Je to vdova po ministru zahraničních věcí, možná si vzpomínáte…jeho smrt byla ještě před nedávnem omílána snad v každém bulvárním plátku, a to se dodnes nepřišlo na jasnou příčinu jeho vraždy, sebevraždy nebo bůhvíco to bylo. Jasné je jenom to, že ho našli v koupelně s podřezanými žilami a hedvábným rudým šátkem kolem krku. Ta dáma je patrně umělkyně, znáte ty typy, potřebuje si zvednout své ego a načerpat inspiraci ke své tvorbě.”

“ Ano, vy musíte být monsieur Garner Steffanos, doporučila mi vás vaše zaměstnavatelka paní M. Okouzlující dáma, mimochodem. No, pojďte dál, nebudeme přece předstírat, že nevíme oč jde.”

Prošli menší besídkou, vystoupili po několika schodech, na jejichž stranách se poněkud mimo styl tyčily dvě mohutné sochy lvů s bujnou hřívou. Vešli do vily a Garner se za několik málo minut ocitl v protorné místnosti, sloužící jako ateliér. Tisíce drobných světel osvětlovaly skvostná díla, která byla až na drobné výjimky opravdu nekonvenční a pro sběratele moderního umění zcela nepostradatelná.

“ Výborné obrazy”, pochváli je Garner a po očku se podíval na umělkyni. Ta vypadala, že podobné chvály slyší dnes a denně, takže to s ní ani nepohnulo. Garner znal ty narcistické ženy, kterým musel člověk donekonečna opakovat jak jsou nepřekonatelné a ohromující ,přičemž ony jen znuděně naslouchaly , ale v nitru se blahem rozplývaly. Erica strhla přehoz z plátna, které stálo uprostřed místnosti a bylo největší. Odkryla bílou plochu.

“ Tady stane mé nejvýraznější dílo, bude přelomem v technice a tvorbě, vím to…i když se dívám jen na prázdné plátno, vidím ty barvy, které budou dokreslovat neuvěřitelnou souhru a poddajnost štětců. Chci a potřebuji Vás jako inspiraci,a mám pocit, že my dva si budeme rozumět. Vy budete ochotný pracovat pro mě tři dny, dokud nedokončím obraz, a já Vám na oplátku zaplatím tolik, kolik si budete přát. Peníze už pro mě dávno nehrají žádnou roli.”

“ Dobře, po tři dny Vám budu plně k dispozici a potom se dohodneme na sumě, která bude vyhovovat mým požadavkům a vašim možnostem.”

Erica se na něj podívala a v jejích očích viděl touhu. Bleskově odhadl taktiku svádění, ikdyž v tomto případě si byl vědom toho, že se zas tak moc nebude muset snažit.Přitáhl ji k sobě a začal něžně líbat její opálený krk, kde cítil stopy smyslného parfému. Bílá košile, kterou měla na sobě se jí pomalu svezla po ramenou a spadla na zem. Najednou před ním stála nahá, vlasy rozpuštěné, s tváří nevinné panny, paradoxně k jejímu předchozímu chování.

Na Garnerově tváři to vyvolalo jemný úsměv a pořádně si její tělo prohlédl od záplavy tmavých vlasů po útlé kotníky, z nichž na pravém se leskl drobný stříbrný řetízek. Ten pohled ho nadmíru uspokojil, dostal na svou klientku opravdu chuť a byl připraven poskytnout jí to nejlepší ze svých služeb. Teď, v době plastických operací byla těla těchto zazobaných paniček naprosto dokonalá.Ač ho ta dokonalost začínala maličko nudit, stále rád se dotýkal pevných velkých ňader a propracovaných stehen, mezi nimiž se dost pravidelně skrýval roztoužený, vlhký klín prahnoucí po mužském těle.

Odhodil svou tmavou koženou bundu na bělostnou mramorovou podlahu, rychle si stáhnul značkové béžové tričko a vzal Ericu kolem pasu. Ta se zaklonila, až se její vlasy dotýkaly země a on mohl labužnicky dráždit vzrušené bradavky. Jazykem se dotýkal míst, o kterých věděl, že jakmile je párkrát přejede špičkou jazyka, ženy budou šílet a Erica nebyla výjimkou. Její vzdechy nabývaly na intenzitě a Garner zaslechl tlumený zvuk vysouvající se obrovské postele. Spouštěč raegující na její hlasité projevy, no to je docela praktické, pomyslel si v duchu. Zatím vzal do náruče její tělo a odnesl ji na právě vysunuté lůžko, které pokrýval lehounký hedvábný přehoz s potiskem leopardí kůže. Vedle stál stolek s šampaňským a nádobou s kostkami ledu, kaviár a středně velká broušená mísa s čerstvými jahodami.

Stále se na něj dívala těma svýma hnědýma očima, ve kterých jakoby bylo něco víc, než jen nepřekonatelný chtíč a žádostivost. Občas jimi problesklo něco, čeho se Garner podvědomě vyděsil. Nepřikládal tomu však nějaký zvláštní důraz, možná ho to ještě víc vzrušilo a navodilo pocit něčeho neznámého a nebezpečného.

Vzal ledovou kostku a lehce jí přejížděl po jejím nažhaveném těle, takže jakmile se dotkl plochého bříška, led se stával vodou v kapalném skupenství. Velmi precizně potom slízával každou kapku a ledem postupoval stále níž a níž. Roztáhla svá sametově hebká stehna a on mohl nerušeně třít ten malý bod, který mu otvíral bránu slasti. A když se jen nepatrně dotknul tohoto místa hranou ledu, její vzdechy a hlasité sténání nabývaly na intenzitě. Šíleně ho to vzrušovalo, ale natolik se dokázal ovládat, že ještě zkusil svůj oblíbený a předem zaručený recept na naprostý a dokonalý výbuch orgasmu. Vsunul ukazováček a prsteníček do jejího nitra, avšak každý do jiné temné komnaty, takže prostředním prstem jí stále rychleji přejížděl po slabé blance, symbolizující předěl mezi touhou a smyslem. Výsledek byl takřka okamžitý a ona jen bezmocně podléhala návalům rozkoše.

Když dozněla poslední vlna, prohýbající Eričino tělo do oblouku, přetočila zase ona jeho na záda a uvolnila hedvábné rudé šátky, přivázaný na ocelově chladných příčkách postele. Garner očekával, že mu spoutá ruce a bude si s ním nemilosrdně pohrávat. Ona mu však svázala nejen horké zápěstí, ale i oči, takže viděl pouze karmínově rudou tmu. O to víc se však jeho smysly koncentrovaly na slastné zážitky. Cítil, jak ho něžně kouše do jemné a citlivé kůže na krku, jazykem přejížděla po místech na jeho těle, které byly jako spínače sexu. Svými vlhkými dlaněmi masírovala jeho prsní svaly a pomalounko se spirálovitě přibližovala k bradavkám. Potom je jemně stiskla mezi ukazováčkem a palcem, což způsobilo Garnerovi silně vzrušující pocit respektu před její osobou. Když cítil, že směřuje stále níž, začal se nevýslovně těšit. Neviděl naprosto nic a červená temnota vyvolal v jeho mozku nezvyklou kombinaci chtíče a nemravných myšlenek. Erica si rozetřela v dlaních voňavý masážní olej, přiložila je na jeho mužnou chloubu a zdánlivě lehce třela. Byl to podobný pohyb, jakoby rozdělávala oheň třecím dřívkem a to nebylo vůbec od věci, jelikož Garner opravdu cítil ohnivou vášeň, která do běla rozpalovala jeho smysly. Mohlo by se zdát, že ve své profesi vyzkoušel spoustu rafinovaných triků a stejně tolik na něm bylo zkoušeno, ale tahle klikatá odbočka od neobvyklého pohybu mu dala zažít nepoznané vzrušení. Masážní olej prokluzoval mezi jejími prsty, byl slyšet typický mlaskavý zvuk, který se naplňoval pokoj s obrazy zvláštní erotickou atmosférou. Hrála si s ním jako s loutkou a on se blížil k tomu, že jeho tělo exploduje jako nenačasovaný dynamit. Strhnul si šátky a drsně přetočil na záda. Překvapeně na něj pohlédla. Už opravdu nemohl déle čekat…jenže Erica Marseille mu jedním pohybem vyklouzla z náruče a nahá šla přistavit blíž stojan s velkým bílým plátnem. Zrovna naprosto na setinu vteřiny přesně, protože Garner to prostě neudržel a jeho bílé semeno skončilo na této neposkvrněné ploše. Erica rychle uvolnila stojan a vyndala budoucí obraz na zem. Klekla si doprostřed a rychlými zkušenými pohyby umělkyně rozmazávala skoro neznatelné “ přírodní barvivo”. Najednou se narovnala a vytáhla zpod postele barevnou tubu s citrónovou žlutí. Vymačkala notnou dávku a potom ji svými ňadry rozmazávala a pracovala opravdu celým tělem, neboť se její jemné chmýří, chránící pravděpodobně nejcennější vchod, začalo obarvovat. Garner jen nevěřícně sledoval celý proces a pozoroval její tělo, poskvrněné spermatem a žlutou barvou. Byl v šoku.

Opět na něj pohlédla svýma očima mandlového tvaru a nalila do číše šampaňské a podala mu ho. Garner si vzal nabízenou sklenku a do dna ji vyprázdnil. Potom se mu nezvykle rychle začaly klížit oči a on se ponořil do neklidného spánku. Sny jím zmítaly a probleskovaly v nich hlavně útržky noci strávené s Ericou- nekonvenční a velmi talentovanou malířkou.

Probudil se až druhý den velmi pozdě odpoledne. Jen matně si ale vzpomínal na minulý večer a v hlavě mu mírně, avšak s o to větší důkladností šumělo a hučelo, jakoby z hodně velké dálky slyšel oceán. V posteli i v celé místnosti byl sám a najednou si uvědomil, že první den má již za sebou. Pokoj byl oděn do šera a některé malby ztrácely podtóny svých pestrých barev. Garnerovi se zdálo, že obrazů je zde o trochu méně, nebo byla odnesena některá věc, takže se místnost zdála prostornější. Nijak se tím však nezabýval. Byl to jen postřeh. Trochu ho zneklidňovaly představy na dnešní milostné touhy paní Ericy, ale opět ho to zároveň kupodivu lákalo.

Za dveřmi zaslechl kroky, které, jak se domníval, patřily Erice. Dveře však otevřela menší velice atraktivní blondýna.

“ Paní Marseille vás očekává v horním patře, následujte mě prosím”, řekla velmi stručně a jasně ona dívka, oblečená v saténové přiléhavé šaty, zdůrazňující její přednosti. Avšak v jejím případě se dalo mluvit pouze o přednostech.

Garner vstal z postele, sehnul se pro tmavě modré džínsy, pohozené ledabyle na marmorové podlaze, která nepříjemně studila. Rukama si prohrábnul hnědé, mírně vlnité vlasy a šel k blondýnce, která na něj stále čekala u dveří.

“ Můžeme jít”, řekl jí a pousil se o přátelský úsměv a ona mu úsměv oplatila. Stoupali po točitých kovových schodech, které byly pokryté ebenově černým sametem a Garner mohl po vystoupení na každý další schod obdivovat perfektní interiér druhého patra. Opět v minimalistickém stylu s černobílou kombinací doplňků, vytvářející dojem vysoce luxusního prostředí. Druhé patro tvořil jakýsi půlkruh, po jehož obvodu byly tmavé dubové dveře vedoucí do neznáma. Blondýna otevřela třetí dveře zprava a on ji poslušně následoval. Přitom stále přemýšlel, jakou sexuální službu od něj bude dnes paní Marseille vyžadovat.

Vstoupili do velice prostorné a luxusní koupelny, ve které voněl drahý parfém, evokující hříšné myšlenky a hrála příjemná hudba. Hned uprostřed stála osmihranná vana, v níž ležela Erica a popíjela šampaňské. Vlasy měla vyčesané nahoru, a to ještě více zdůrazňovalo její štíhlý krk.

“ Vy mě necháte tak dlouho čekat? Jsem hrozně netrpělivá!”rošťácky se na něj usmála Erica.

Erica se napila šampaňského a přitom z Garnera nespustila svůj uhrančivý pohled.

“ Pojďte ke mně a třeba nás nějaká touha napadne.”

Sundal si džínsy, vystoupil po dvou nízkých schůdcích k ní a ponořil se do příjemně teplé koupele s bohatou smyslně vonící pěnou. Nalila mu do číše šampaňské, ale on jen nepatrně upil. Vzpomínal si, jak po něm minulou noc hned usnul. Byla by dnes samozřejmě sama proti sobě, kdyby mu hned teď dala vypít drogu, ale rád si byl jistý. Začal ji hladit a líbat, ale ona ho lehce odstrčila a řekla mu: “ Teď se jenom dívej.”

“ Tanyo, ukaž se nám a buď hodná holka. Svlékni se…” pobídla něžnou blondýnku, která Garnera přivedla a stále stála tiše u dveří.

Tanya udělala několik kroků vpřed a pomalu si sundávala přiléhavé saténové koktejlky, přejížděla si dlaněmi po svých bocích a ňadrech a přitom tancovala do rytmu tichounce hrající hudby. Za chvíli měla na sobě pouze lesklé lodičky se super vysokými podpatky. Stále se sama mazlila se svým tělem a rukou se dotýkala nejcitlivějších míst a slastně přitom zavírala oči. Garner si jen užíval a líbilo se mu to. Velmi se mu to líbilo. Náhle Erica vstala z vany, kapky vody smíchané s pěnou stékaly po jejím opáleném těle, sešla po těch několika nízkých schůdcích k Tanye. Začala ji líbat, tiskla jí kulatý zadeček a jazykem dráždila bradavky. Tanya jí polibky oplácela a přitom se stále náruživěji dotýkala své malé lasturky. Erica jí tvrdě přitiskla na na obrovské zrcadlo u nějž stála malá židle a Tanya se pomalu svezla po skleněné ploše, posadila se a roztáhla svá bělostná stehna. Erica si klekla a hlavu položila do jejího klína, jazykem jí dokončila to, co si ona sama rukou začala a následkem byl Tanyin několikanásobný orgasmus s pěkně hlasitými projevy uspokojení.

Obě dvě potom, držíc se za ruce, vystoupily do vany ke Garnerovy a on každou vzal svýma svalnatýma rukama za pas a ony se k němu, každá z jedné strany přitulily. Byl štěstím bez sebe, tohle opravdu netušil a možná, že ani nezažil- bylo to naprosto bombastické. Tanya ponořila svou hlavu pod vodu a vykouřila mu jeho už tak dost vzrušený poklad. Erica ho velmi vášnivě líbala a neustále mu opakovala, jak je úžasný a dokonalý, což maximálně zvedalo nejen jeho ego…

Když Tanya dodělala “ podvodní masáž”, posadila se Erica obkročmo na Garnera, vzala si z kraje vany tekuté mýdlo, nalila si trochu do dlaní a roztírala ho Garnerovi po zarostlé hrudi, až bylo dobře napěněné. Potom si vzala žiletku a pečlivě mu vyholila všechny chloupky. Vznikla směs pěny a vlnitých chlupů, které potom Tanya setřela do porcelánové misky a podala ji Erice. Ta vstala zmáčkla malý červený knoflík, pár centimetrů pod hladinou vody ve vaně. Za okamžik vstoupily dva světlovlasí muži a nesli obrovské plátno pomalované zvláštními tahy žluté barvy. Garner okamžitě poznal malbu, na které se minulou noc také určitým způsobem podílel. Erica opět vstala z vany a na žluto bílou plochu nanášela bílo černou směs.

“ Oranžovou, prosím”, řekla aniž by odvrátila oči od svého díla.

Muž po její levici jí podal tubu s barvou a ona ji vymáčkla do porcelánové misky. Prsty trochu promíchala a potom už jen nanášela na podivnou, avšak zajímavou barevnou kompozici. Za chvilku o krok ustoupila, zdálo se, že je spokojená a pohybem ruky pokynula mužům, ať obraz odnesou.

Oblékla si tmavě červený župan, upravila si vlasy v zrcadle, posadila se do pohodlného křesla u dveří a zapálila si cigaretu.

“ Tak. A teď Tanye ukažte, jak se to dělá s mužem. Je ještě panna, takže buďte trpělivý. Chci, abyste jí poučil a naučil poznat mužské potřeby.”

Rozespale se kolem sebe podíval a byl opět v obrovském ateliéru. Miliony malinkých lampiček osvětlovaly velká plátna, na nichž se rozpíjely brutálně čisté barvy. Ten největší obraz byl postaven uprostřed místnosti a vypadal velmi moderně, trochu schizofrenicky. Garnerovo tělo stále ještě vonělo pěnou do koupele, do které byla jistě přimíchána vjemovová afrodiziaka. Protáhnul své unavené tělo a uslyšel, jak někdo bere za kliku. Byla to Erica. Měla na sobě černé lesklé punčochy s podvazky, kožené šaty, jejichž délka dávno přesahovala přípustnou a mravnou míru. Pomalu přicházela k posteli a začala ho svádět. Klekla si na měkký leopardí přehoz, kterým byla postel pokrytá a blížila se ke Garnerovi kočičími pohyby.

“ Tak co, dokážeš mě dneska už opravdu uspokojit? Vím, že jsi nejlepší, proto jsem si tě taky vybrala. Chci, abys mi to udělal tak, že na to v životě nezapomenu. Zkroť mě a zacházej se mnou jako s tou nejposlednější děvkou v Paříži. Hrozně mě vzrušuješ, chci, abys to věděl.”

Tenhle způsob se Garnerovi zamlouval, silou ji přitáhl k sobě.

“ Jasně kotě, máš to mít. Na tohle nikdy nezapomeneš, slibuju.”

Když bylo Garnerovo tělo odnešeno, Erica se pustila do své práce a štětci, které namáčela do krve dělala mohutné a skvělé tahy. Míchala tři barvy a možná právě proto bylo její dílo tak jedinečné a úchvatné. Vezmeme-li v úvahu, že pracovala s naprosto přírodními barvivy byla to vskutku skvělá práce.