Na věčnosti pro tajnosti

Na hromadu hážu slzy
co jsem našla pod polštářem
a je to vážně trochu drzý
když se sem-tam stanu lhářem
a chci Ti říkat o obloze
co vkradla se mi do očí
a zároveń se dívat stroze
a čekat kdy Tě namočí
do vany plné trapnosti
když nevíš jak to chápat
když vypovíš mé tajnosti
a já pak začnu plakat.

Na hromadu hážu smích
co našla jsem ho pod peřinou
když ses tvářil jako mnich
a přitom v očích měl jsi jonou
a chtěl´s mi říkat o obloze
co zmizela z mých očí
a tvářil ses tak divně stroze
a já se sama smočím
ve vaně plné úzkosti
a vím jak to mám chápat
jen neznám tvoje tajnosti
a zbytečný je plakat.

Na hromadu hážu duši
z tvého těla pod postelí
je mi jedno co se sluší
snad mě nikdo nevodstřelí.
A koukám se po obloze
-odráží se do mých očí
ležíš mrtvý(furt tak stroze)
a déšť Tě krásně rozmočí.
znáš všechny moje tajnosti
-už nemusíš je chápat
jsi krsásně na své věčnosti.
Omlouvám se-nechci plakat.