Tvůj žal

*Lu t.*

netvrdím, že jsou všechny rýmy klišé, ale to, že se autor nedokáže vyhnout tomu úplně nejprofláklejšímu, o něčem svědčí. Vždyť by se ty rýmy daly sestavit jinak, aby to šílené tebe - nebe nebylo na konci. Teď řeknu, první, co mě napadlo: Za zvuku tónů nebe jsem pozbyl Všechna láska, jíž jsem v tebe vložil můžeme, se dohadovat, jestli je pozbyl - vložil horší nebo lepší než tebe - nebe... aspoň pro mě se tím ale ztrácí stigma dětských rýmů, degradujících i dobrou báseň o několik stupňů

Víte nad čím přemýšlím? Když jsou všechny rýmy klišé, proč tedy rýmovat, že? Nenapadlo vás někdy uvažovat nad tím že čeština je (jako každý) jazyk s omezenou slovní zásobou a vytvářet donekonečně originální rýmy prostě nejde:) myslím, že důležité je, zda jsou klišoidní rýmy (láska-páska, sen-den např.) zakomponovány do originálního celku;) Tím nijak neobhajuji své dílo, pouze dávám námět k úvaze;)

Ač je tam "tebe nebe" přesto jsem přiklonil k Tipu

Miloval-a? Někde v hloubi duše pořád doufám..On se jednou vrátí. každopádně *t

Ale ta poslední sloka je fakt hezká!*

po prvních dvou verších jsem se začala modlit, ať nepřijde nebe - tebe ... a bohužel přišlo :-(