Cesta

Když tma pozře lidské tváře

a je zrcadlem mrtvých

stejně vypadám a cizí

a ty jsi v černém jsi

v kruhu světla zvíře

z poloviny já a z poloviny ty

ze svíce nám mizí

s tvářemi živých běží všichni psi

stínem měsíce

zvěstovat neviditelné 

a my zůstáváme

sami s hvězdami jen

a se svojí smrtí

jsme klasy co se dotýkají

když zavane z hvězd  

než přijde čas žní

a krásných růží

nemám dlaní

jsem stvol těla jen

a z onoho času

sen

sevři mne rty

obejmi

tvé srdce je cesta

ven