Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak se konečně odpíchnout?

18. 02. 2009
5
6
855

Záležitosti existence, to je dycky vopruz!

Jak se konečně odpíchnout?

 

 

Zase je mi blbě,

tmavá místnost mi už víc neprozradí

a venku bezustání chčije…

 

šedivo až na konečnou.

 

Někdy mívám nutkání skočit z okna,

jako malé ptáče,

první a zároveň poslední let olověného pírka.

 

Políbil bych zem…

 

Dal bych ji toho nejvášnivějšího francouzáka,

takovýho že rána francouzákem pod čelist

je proti tomu jako pohlazení od mé milé.

 

Jenomže proč pořád stojím za oknem ve třetím patře?

 

Rukou stírám zamlžené sklo,

a na prstech pak ulpí mi drobné kapky,

kterými zkoušel jsem smýt kruhy pod očima…

 

Bezúspěšně!

 

A tak vyčerpaný hledím do té nicoty venku,

a možná i vzpomínám…

…ale hlavně neustále dokola sám sebe se ptám:

 

„Jak se konečně odpíchnout?“

„Jakým způsobem se nejlépe propíchnout?“


6 názorů

Puzzle
20. 02. 2009
Dát tip
Je to dobré a to s tím francouzákem se mi líbí nejvíc...co je na tom k nepochopení? Začátek a konec nemusím, nejlepší je to od slova Někdy po slovo očima...

Makrelka
19. 02. 2009
Dát tip
tohle dvojverší mi přišlo tak komplikovaný, až jsem to vzdala a nesnažila se pochopit, co tím básník myslel: takovýho že rána francouzákem pod čelist je proti tomu pohlazení od mé milé. ale za ten konec dávám tip - myslím, že to přesně vystihuje cosi... no nevím přesně co, ale je to moc pěkná pointa

Norsko
18. 02. 2009
Dát tip
z toho okna neskákej

Stew-art
18. 02. 2009
Dát tip
To pocasi je na posrani a prazdnota nekonecna..ale jinak urcite postupnymi kroky.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru