Rebelský klid

Tak tuhle jsem psala v Anglii, pod vlivem mých občas extremistických pocitů...:)

Ticho, pohoda a absolutní klid,
co chci, to mám a vždy můžu mít,
není už ani o čem si snít,
jen si užívat to ticho , pohodu
a absolutní klid...

A zas je tu! Sláva! Zas.
Ne, ať nechá mě být!
Láká mě a dráždí, nabíjí
a nutí se zvednout a jít!

Nestačí jít, běžet musím teď,
spálit všechny mosty. A hned!
Znám jen směr, ten ve mně je
a nevím co čeká mě v cíli,
v žilách oheň mi koluje,
nedokážu a nechci zakrýt rebelii!

A tak zas život, smích a energie,
jiskry v očích, že něco se děje.
Stop! Opět slábne a mizí na čas,
střídá ji chuť žít klidněji zas.

Dvě cesty, tak váhám,
kterou mám jít.
Jestli oheň a divoce žít,
nebo to ticho, pohoda
a absolutní klid...

---