Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Po deštích

21. 08. 2001
2
0
838
Autor
Janinka

Po deštích

 

Kapičko rosných slz,

jak oko duhové ryby

spletená v jehličí vzpomínek,

bodáš do spánků.

 

Prstem se dotknout života i smrti,

vody v zážehu existence.

Nemoha promluvit, tichem polapená,

oplétám slova chvojím nesmyslů.

 

Rosný bod stoupá ve zteplalém vzduchu.

Dusnou horkostí zapálím bolest

všech kloubů a svalů.

Pod kůží nosíme svou tvář.

 

Výpary rostoucích plodů

provoní i poslední lesní kout,

kam mě postavili,

když přicupitalo poslední echo.

 

Topím se vlhkostí trav a směsicí dojmů

po pás promočená,

jak kapky vracím se k životu,

aby nebylo líto nezmoklým.

 

Nemohouc pochopit nepochopitelné

si jiskřím pro svou potěchu,

na prsty nabírám věčnost,

co déšť tu pozapomněl.


Pája
05. 12. 2001
Dát tip
*

Carodej
27. 08. 2001
Dát tip
tohle se mi opravdu líbí. *

Albireo
22. 08. 2001
Dát tip
Nevím, co napsat, ale stálo to za přečtení!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru