Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Spoutaná

10. 03. 2009
4
7
631
Autor
Onna

Vidím tolik lidí

a přesto jsem tu sama,

slyším všechny hlasy

jak mizí do neznáma.

Snažím se nalézt slova,
však nevydám ani hlásku,
je den - já přesto cítím

na očích černou pásku.

Spoutané pohyby
a mysl taky,
nebe je modré
a já vidím mraky.

Neumím požádat
o pomoc tvoji
a tak jen čekám,
že samo se zhojí
tělo i duše,
srdce i mysl
a život můj
zas dostane smysl.

 


7 názorů

jejdavilda
11. 03. 2009
Dát tip
Něčakaj má už nikdy, dievčátko zalubenéééé*

Onna
10. 03. 2009
Dát tip
Ledaže bychom se zrúbaly spolu! (Pokojík připraven!)

čučenka
10. 03. 2009
Dát tip
to sa mosíš zrúbat sliovicú a bude ti lepší :-)

Onna
10. 03. 2009
Dát tip
To všechno ta chřipka! Já jsem letos chytla asi nějakou psychickou nebo co!

čučenka
10. 03. 2009
Dát tip
kohopak nechceš žádat o pomoc? Ta nahoře by možná s něčím ráda pomohla :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru