Plačtivá

 

To nejsou kapky rosy

Jsou to slzy růže

která pláče před tvou krásou

To není vítr v korunách

To jen stromy

v mládeneckém osamění hvízdají

při každém zavlnění tvých boků

To není smyslnost

co básníka vábí

To jen nejčistší destilát citů

mě k tobě poutá

A i potulné hvězdy z nočních cest

prošlapou své boty dřív

než bych měl zapomenout

 

Láska se neskrývá za slovy

Je vidět ve tvých očích

A v slovnících je tolik krásných slov

Přesto neumím je k sobě vázat

a v půlnočním

objetí ti zašeptat

 

Vločko

v krajkách strojená

neboj se že tě spálím dotykem

roztoužených dlaní

Klidně odcestuji v severní pól

a zmrznu pro tebe rád

jen aby ses neproměnila v

obláček páry

 

Já

král sněhulák

Ty

královna vločka

s tučňáky ve fraku za svědky

tam daleko za polárním kruhem

prožijem půlroční

svatební noc

s ohňostrojem polární záře

při každé extázi

 

Vločko

nahou krásou oděná

Odolej pokušení větru

Zůstanu-li sám

zmrzne mé srdce

roztříští se v ledový prach

a v smrtelné agónii

nakreslí na obloze

nejsmutnější duhu světa

 

Každou noc

se stále stejnou movie star

roztoužením procitám

a chlácholivé doteky polštáře

lze jen těžko s tvými zaměnit

A přesto jsi stále se mnou

I když venku mráz pálí krajinu

a kreslí po oknech

I když noc přepadne den

a utopí  jej v tmách

Přesto vše jsi stále se mnou

a kdož ví co vše

se může zítra stát

 

Utírám slzy růží

pískám si se stromy

a zpitý něhou

hledám vločku v závěji