Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkleniček bylo víc než obvykle
18. 03. 2009
8
12
1225
Autor
Numa
Vzdechy tlumenné
podzimním šerem
šíří se
pokaždé jiným směrem
...
Špičky mých prsou
líže bez ostychu,
svírá mi krk
a já v roztrhanym triku
sténám stěnám
jeho pokoje.
...
A z mého prádla
už jen kontury zbyly,
pevně, jak provaz,
se zauzlily
na rukou i do vlasů.
Čekám na spásu.
Na smilování.
Na smilstvo a milování.
12 názorů
Štěpán Asrael
04. 01. 2010
Tuhle potutelnou permutaci smilování si budu setsakra smilně pamatovat.
Ve včerejších LN byl sexy sloupek o tom, jak čeština nemá žádné pořádné smilovací výrazy. Při vyřčení všech, které znají, se v příslušné chvíli autorky sloupku smějí, a to nikoliv smilně.
Hloubku jazyka člověk pozná až ve chvíli, když čirou náhodou propadne do díry, přes kterou předtím celou dobu nevšímavě chodil. To není pevná zem, po které šlapem jazykem, Numo, že?
Tak přeju pěkné propadání, přečtu si tě. *
Něžný_debil
26. 12. 2009
proč to zjemňovat nějakými cukrbliky? to bych si pak vymýšlela.) . díky za zprávu:)