Deprese

Vyšel jsem ze dveří a naplnil plíce chladným půlnočním vzduchem.

 Opojná síla alkoholu již dávno změnila své postavení. Nyní byla spínačem mého svědomí,mé

přemýšlivosti.

 Díval jsem se oknem dovnitř. Jak tam tančí a smějí se. Díval jsem se na ty krásné dívky.

 A necítil jsem nic. Ani vzrušení, ani touhu. Nic

Chtěl jsem jen ji. Myslel jsem jen na ní. Na její tajemný pohled, na její úsměv.

 Najednou jsem ucítil její vůni. Bylo to, jako by mi něco dávalo jasně najevo, že bez ní

nemůžu být šťastný.

 Čím déle jsem se díval, tím více jsem si uvědomoval, kam nepatřím.

Do toho chumlu nadržených a chtivých panáků. Cítil jsem se výjimečný mezi nimi.

 Ale kam tedy patřím? Do háje!

Kam?