AUDIOKNIHA: 3x Barbora Hrzánová

Přiznávám, že pro tu ženskou mám slabost. Respektive – pro její herecké schopnosti. Hned po absolvování DAMU přijala angažmá v Národním divadle a poté v Divadle na Zábradlí. V audioknihách z „poslední“ doby se představuje Bára hned třikrát, a sice v dramatizacích knih Hrdý Budžes, Oněgin byl rusák a v nezkrácené verzi audioknihy Karlík a továrna na čokoládu.

Irena Dousková napsala román Hrdý Budžes, který prošel „reinkarnací“ od knihy k divadelnímu představení a od divadelního představení k rozhlasovému pojetí, vydal Supraphon (2 CD, 2004) v režii Jana Fuchse. Za divadelní představení Hrdý Budžes získala Bára v roce 2003 cenu Thalie a to zcela právem. Role desetileté Helenky Součkové, která vypráví svůj příběh z doby počátků normalizace v 70. letech, se Bára zhostila s neodolatelným půvabem.

Podobnými proměnami si prošel i druhý díl příběhu Heleny Oněgin byl rusák. Jeho audio podobu má na svědomí opět Supraphon (2 CD, 2009) s režisérem Janem Fuchsem. Helena je o pár let starší, maturuje na gymnáziu, doba normalizace vrcholí. Bářin přednes, který se v prvním díle překvapivě blížil projevu desetileté dívenky, se mění a posluchač bez problémů přistupuje na pojetí dospívající Heleny, které se liší a zároveň podobá Heleně z prvního dílu.

V obou případech se jedná o divadelní podání. Ne o četbu jako takovou. Jde o plné zosobnění hlavní postavy, která je zároveň vypravěčkou obou na sebe navazujících příběhů. Jde v podstatě o záznam divadelního představení, které Báře umožňuje svou postavu dotvářet, vtisknout jí výraz, na který při klasickém předčítání není takový prostor. Bára v takovém způsobu exceluje. O to víc mě ale zajímalo, jak si Bára poradí do třetice, a sice s audioknihou Karlík a továrna na čokoládu.

Nezkrácenou verzi knihy od Roalda Dahla na 4 CD (4 hod. a 35 min.) vydalo Tympanum v roce 2008. Režie se ujala Hana Kofránková, hudbu zpracoval Marko Ivanovič. Zvuk, střih a mastering má na svědomí Ladislav Reich. Domnívám se, že v tomto případě se realizační tým osvědčil.

Bára knihu víceméně nehraje, ale předčítá, udržuje si nadhled nad příběhem, což považuji za klad u audioknih. Její přednes je laskavý a podřízený žánru (dětský fantastický román), dynamický a ztvárnění jednotlivých postav konstantní. Posluchače – a nejen dětského – pobaví i překvapí a troufám si říct, že svým přednesem dodává příběhu na tajemnosti a napětí. A já upřímně doufám, že Karlík a továrna na čokoládu není poslední Bářin audio-počin a že se dočkám i jejího ztvárnění beletrie pro starší posluchače.