Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDéšť
26. 08. 2001
3
0
413
Autor
Majki
Déšť
Když po oknech stékají kapky křišťálové vody,
a ty se jen koukáš,jak se stébla trávy sklání,
tíží tě pocit, ten pocit nepohody.
Kam se poděly tvé tajné sny, tvá tajná přání?
Na co člověk myslí,
když poslouchá rytmus kapek, co buší do parapetu?
Proč v představách jen kreslí
špatné vzpomínky a plánuje zlou odvetu?
Když se dívám na ty kapky,
připadají mi jako slzy všech zlomených srdcí.
Tehdy se mi vrací všechny ty smutné chvilky,
které jen těm kapkám, jen jim, nejsou cizí...
Když po oknech stékají kapky křišťálové vody,
a ty se jen koukáš,jak se stébla trávy sklání,
tíží tě pocit, ten pocit nepohody.
Kam se poděly tvé tajné sny, tvá tajná přání?
Na co člověk myslí,
když poslouchá rytmus kapek, co buší do parapetu?
Proč v představách jen kreslí
špatné vzpomínky a plánuje zlou odvetu?
Když se dívám na ty kapky,
připadají mi jako slzy všech zlomených srdcí.
Tehdy se mi vrací všechny ty smutné chvilky,
které jen těm kapkám, jen jim, nejsou cizí...
ladyDeborah
18. 01. 2002
je to moc hezké, nejlepší, co jsem od Tebe četlo, ale víš, trochu si ten hezký obsah kazíš formou, český čtenář zvyklý na klasickou rytmiku o 8-10 slabikách na veršm v tom tápe (aspoň já jo, a nepočítám, že jsem nějak vybočující z normálu)
Zjednoduš se, zkrať se, redukuj se až na zlaté jádro, sama víš, že tam je
hm? ;o)
m.