Víno z konvalinek

Lahve už nejsou plné vína

Ale vody

Popíjím z broušené číše

Ještě včera byla naplněná měsícem

To stříbro jsi pil se mnou

A krajina nad námi se měnila v les

Kde v mracích plují ryby

A srnky běhají s lesními lidmi

Oblečenými jenom do světla

Maluješ mi prstem po zádech

Notové čáry a píšeš melodie

Básní které nikdy nemusely vzniknout

A pověstí co se derou do dneška

Tohle je poslední noc na palubě

Sedmikrásky a konvalinky

prorůstají podkrovím

tak jako prorůstají naše těla

pozdě jsem zjistila že můj princ

má dvě srdce

nechci otrávit ani jedno z nich

nepij už víno z mých číší

není to jenom voda...