Fuchsie k narozeninám
Jak náušnice květy visí
zelených oušek stromek plný
zda také ouška jeho slyší
hlas blízkých lidí - láskyplný
Růže
S vůní se dojem navrací
růžově žlutá čajová
ovázal jsi ji zlatou stužkou
Voněla jemně po nocích
M.J.Lermontov:11.června 1831/název básně/--hlava18
Kdo viděl vrcholy divokých hor
v tu tichou hodinu, kdy uspává se den
na západ připlouvá už hvězdný vor
na východ sestra noc maluje šeď a čerň
Podzimní bučina
Tolik jsem si přála mít bratra
Nemám, a přece mám
bratříčků plná
podzimní bučina
Kraje kvetou
Kraje kvetou v něžné jarní chvíli
zraje klas a roste příští plod
A ty toužíš někomu říct "milý"
v jarních květech, v modravosti vod
Flotila
Pro tebe, pro mě
pro zlatou včelu
a pro žlutého motýla
zahrada celá
Néreus
Néreus obrazy maluje
tisíckrát moře promění
pán oceánů teď kraluje
vlnám nočním i slunečním
Marie a Pája
Jste svědky vzletu
moderních čarodějek
S taškami přes ruku
nebudou čekat na místní dopravu
Pro hřebečka Blacka
Tvé teplé chřípí sametové
se chvěje jako dívčí dlaň
i když jsi vysoké mohutné zvíře
Nemáš rád dlažební kostky žulové
Vesnička jako vdoleček
Vesnička jako vdoleček
chalupy kolem kostelíka
už zvoní klekání
a noc se se dnem stýká
Skalisko
Skalisko- část filmového scénáře
Venkovská světnice,babička u kamen,děda u stolu
Kde je Aňa. děda
Nevím,mám o ni strach babička
Šťastný život
Cesta ke vsi jak hnědá stužka
v tvých vlasech, kraji
Jdou po ní kamarádky
o všem si povídají
Návrat do dětství
Skalka je čistá zátočinka
řeky Doubravky
Ráda tam se mnou chodíš
Vody po kolínka
Gustav Mahler:Adagietto
Stín smutku padá do nástrojů
pomalým tempem hladí partituru
Kam spěchat s Mahlerem.
Jemnost - pád s altem dolů
Bílé stojánky
Bílé stojánky
kaštanových květů
do nebe míří
červenými tečkami
Šeříky
Rozkvetly hrozny šeříků
voňavá šála bude vlát
probudí nejednu vzpomínku
Stojím v nich celá zmatená
Majáles
Majáles po druhé světové válce byly slavné a veselé. Naše třídní profesorka Chvojková byla dobrá šachistka. Někteří studenti,aby se jí zalíbili,jí nabízeli,že si sní zahrají šachy a také to dělali. Z toho paní profesorka usoudila,že jsme třída vášnivých šachistů , a navrhla nám, abychom namajálesu za zvuků hudby sehráli krátkou partii živých šachů.
Jaro raší a haraší
Posílá třešeň bílá psaní
že je tu první jarní zrání
zavoní tulipány žluté
růžové květy nadechnuté
Obraz
Rám tvoří lípy a mezi nimi scéna
obilný lán se zralou voňavostí
a za ním rozložité údolí
louky a duby solitéry
Holátka
Na hnízdech vejce ptačí
všech jemných pastelů
samička hřát je stačí
sameček nosí potravu
KOULE_TROJBOJ:Moorning Wind
Ranním oknem přilétá dech vonný
Bílá srdcovka se v ranní rose chvěje
cinká všemi srdci jak bílými zvony
teplý vítr mi do záclon věje
Jabloň
Stála uprostřed trávníku
jedinečná a překvapivá
dlouhé větve letěly k zemi
bohatým květem přetíženy
Oratorium radosti
Dirigent se usmívá
sopranistka má u úst lilie
tenoři hladí sametové plyše
a bas je kontrastem
Rituál
Velikonoční pondělí. Petříček se s tátou vydává na koledu. Hned u prvních známých zádrhel. "Ty jsi hezky koledoval,Petříčku, tak si tady vyber, co se ti nejvíc líbí.
Radikální řez
Jabloň plná " vlčích" výhonků
pod nůžky sadaře dospěla
Bude zas krásná a plodná
Na podzim skvělá jablka
Kolotoč
Dřevěný koník dokola pospíchá
chlapeček v sedle sní, že je živý
Splnit nám sny život se ostýchá
jen vyjíměčně dějí se divy
Jarní večer
Do šedých mraků žluté slunce klesá
je příjemný večerní chlad
včelky už do úlů
žluťásek na nebesa
Zahrada
Zahrada tichá zrána
pod kosím trylkem zrůžověla
pak sluncem zulíbána
stírá si rosu z čela
Po roce
Potichu chodím
kolem zlatice
šeptám jí vroucně
teplá slova
Jarní sníh
Letěli ptáci se sněhem
letěli ptáci jarním dnem
Trávník se bělal udivený
krokusy spaly uzamčeny
Studna
Okov se zvedá vzhůru zpod hladiny
a voda křišťálová, lahodná
už plní malované džbánky z kameniny
Léčivá je, chutná a ledová
STROM
Červené divadlo
I nejmenší větévka
hraje hlavní roli
a silná mateřská větev
Prvenství
Začíná cesta vískou zdejší
od prvních kroků ke druhým
Sněženka má tvář bílé gejši
a žlutý krokus před tmavým
Večerní hvězda
Už řídnou oblaka, na nebi vycházíš
večerní hvězdo, hvězdo sivě bledá
zavoní myrta,spí černý čypřiš
a já svůj vnitřní klid u moře hledám
U Caroly
Noc předtím, než odjel do Londýna, se Richard Mayhew příliš nebavil. Vlastně zpočátku ano: bavil se,když si četl pohlednice na rozloučenou od přátel, bavil se, když ho objímala řada ne zcela nepřitažlivých slečen, snimiž se znal,bavil se,když poslouchal varování o zlech a nebezpečenstvích Londýna,a bavil se,když mu kamarádi předávali velký bílý deštník smapou londýnské podzemky, na který se složili. Bavil se, ještě když pil prvních pár půllitrů piva,ale pak skaždým následujícím půllitrem si uvědomoval,že se baví míň a míň. A nyní seděl na chodníku před hospodou vmalém skotském městečku,třásl se a zvažoval,zda by bylo lepší se vyzvracet nebo se nevyzvracet.
Talířky jara
Travička na ježka
v ní sedmikrásky
talířky jara
země z nich snídá
Claude Debussy:Clair de lune
Zlehounka
tvé světlo padá
zlehounka
měsíci zásvětný
Kinematograf
Housle a sen
býval můj film oblíbený
Jaromír Spal
houslistu Slavíka hrál
Cesta(mokrým sněhem)
V mokrém sněhu
anděl našlapuje
umocní měkkost
měkkým chodidlem
Michail Jurjevič Lermontov: Lístek
Lísteček zdubu jakdítko zrodné větve utržené,
divoká bouře do stepi dál a dál ho žene.
Uschla uvadl ze zimy,parna i hoře,
nakonec doletěl až do Černého moře.
Jaro si šeptá ano ne
Těch kuželíků sněženek
tak něžně bílá nastane v blátě
Před deštěm byly zavřené
a plné úsměvů vrchovatě
Dveře
Dveře se otevřou a zavřou znova
jak prostý pohyb v bytě
před nimi za nimi kdo asi stojí
a čeká rozpačitě
Jezero
Jezero žije pro sebe
ráno má hlavu v červáncích
v poledne slunce na hladině
večer s tyrkysem na spáncích
Gejzír
Jen otvor v zemi- gejzír spí
náhle procitne jeho síla
vytryskne kolmo do výšky
jak štíhlá gladiola bílá
Pohádka v lese
Zimní pohádka začíná
Smrky jak cizí princové
břízka má šaty sněhové
jak krásná princezna Malvína
Bílá
Na bílé řasy, na bílé vlasy
na bílé túje sype se sníh
do bílé čepice strojí se jalovce
černé se převlékly do bílých
Labyrint
Je podmanivá vápencová krása
stalagtit se kloní k stalagmitu
skutečnost ještě nebo říše mýtů ,.
Tady jsme snad už byli
Slunce
Bílé záclony
slunce pozlatilo
zlaté konečky chloupků
má i černý pes
Obraz února
Ostrůvky trávy v zmrzlém sněhu
a holé větve proti nebi
pár stříšek červených si v očích nesu
tak málo barev zapotřebí
Vítr
Do vlasů mi stříbro vloček hází
do očí mi navál jinovatku
větvemi se prodírá i mlázím
v mysli mám z něj jenom klubko zmatků
Felix Mendelson Bartoldy:Klid moře a šťastná plavba
Vítr orá brázdy
v temné vodě
vítr seje neklid
v nepohodě
Zasněžená etuda
Padaly z nebe sedmikrásky
bílé i trochu stříbrné
chladily trávě krátké vlásky
a každé chyběl žlutý terč
Předzvěsti
Lehoučká mlha sluneční
se v lampách usadila
když červený pták slunce
zavřel oko ohnivé
Eskymo
Už nemám sladké sny
co tají na jazyku
nevím, jak chutná eskymo
a mlha kryje rozkoš okamžiku
Miracle Room-jazzový koncert
V bzučení strun
zaniká tón
a zase je tu kvílivý
Tvé vlasy letí do ramen
Sluneční lampy na sněhu
Sluneční lampy na sněhu
tak podivné a milé
nabity poledním sluníčkem
bíle svítí do bílé
Přítel
Přítel
Teď ti čtrnáct dní nebudu psát. Sleduje mě totiž vrah. Viděl jsem ho při měsíci rdousit ženu. A on viděl,že ho vidím.
Uspávanka
Mašinka jede potichoučku
nasedej do ní, můj chlapečku
nepotřebuje kolejnice
lehce se vznáší pod měsícem
Pohádka v lese
Do bílého lesa
pohádka kouzlo nesla
Silné větve s bílým kožichem
slabé v oparu jinovatky
Dvojice ( Oldřich a Božena)
Na bílém koni jel kníže Oldřich
mosaz se leskne jako zlato
u brodu chce dát bělouši napít
však prosté dívky perou tam prádlo
Zimní krajina
V bílém šatě strom za stromkem
v bílém kouři snění
skleněné a křehce lomké
zimní zamyšlení
Po Vánocích
Vánoce trochu šedé
přijď bílý zvonečku
alespoň na Nový rok
syp tamaryškům na vlečku
Henry a Annie
Byla tak krásná
černé vlasy jako řeka
z antracitu
A Henry žárlil
Večer
Šelestem tichým
večer kroky klade
má úzký obličej
a rty má sevřené
Hazmburk v červáncích
Do ztemnělého Středohoří
lehounce pluje noční čas
jen na obzoru nebe hoří
pod ním hor fialový pás
Zimobraní
Ledové hrozny pro zlaté ledové víno
čekají na révách na první mráz
až bude poslední zrníčko utrženo
zavítá do vinic už zimobraní čas
Alfons Mucha maluje Sarah
Květy se vinou až k tvé dlani
k tvé dlani lehoučké,průsvitné
a vinná réva listy sklání
na tvoje čelo nehmotné
Intimní krajina
Kde máš
svá tajná intimní místa
zelená krajino
se zlatým odleskem září.
Píseň o sblížení
Já člověk jako ty jsem
mně nikdo není cízí
sasanky bělají se
a bláto z cesty mizí
Vánoce
Vánoce světlem
Vánoce zvonkem
a vůní perníčků
zasáhnou všední den
Z Vesmíru do nekonečna
Všechny věci lidské
Vesmír polyká jak had
všechny věci lidské
v nekonečnu mizí
Tůmova suita
Ticho se trhá
do krystalů
a padá do ranního šera
Je prázdný chrám
Obraz
Krásnou zrzku má Jiří
a skvělým vtipem hýří
Sám a sám sedí René
závidí trochu či ne.
Obraz
Tvé zimní stromy v mrazu žijí
ten rozeklaný vypráví
o zimní cestě, kterou míjí
jeden promrzlý pocestný
Sním
Červená je hora
podzim listy barví
objala ji stuha
mlhy lehoučké
Budoucí motýl
V peřince kukly spí
budoucí motýl pestrých barev
Je dobře ukrytý
a chlad se k němu nedostane
Otisky
Bílá závěj na dvoře
a já malé děvče
Dělám do ní "panáky"
Panák popředu
Ojíněný smrk
Jako šperk z bílého zlata
zazářil ojíněný
a každou jehličku
mu cizeloval mráz
Sněžení
Sníh přes noc tajně napadal
ve dne se šeptem sype dál
Vesnička míří do pohádky
Ploty běloučké zoubky cení
Obrození
Přichází náhle tajná výzva
neztrácej čas a seber síly
věci se spikly do přesily
ale ty v sobě najdeš. věř.
Ke kořenům
Ke kořenům se míza stahuje
ke kořenům to podstatné se vrací
ať život v rytmu bouře pulzuje
kořen je spjat s dědičnou generací
Mé druhé já
Buď moje druhé já
to lepší samozřejmě
když vůle selhává
drž moji ruku pevně
Martinská pampeliška
Zmrzlá a skrčená vykvetla přece
a právě na Martina
Je mojí hvězdou,i když se nechce
napřímit velká a silná
Domino
Talony čísly dolůobrať a přilož k řaděJak dávno už jsme spolunehráli dětskou hruByla jsem špatný hráča vyhrát netoužilaObrátím lícem vzhůrusvou kostku osudovouna černé vodě plovoujak bílé leknínykolečka číselTy jsi jedinýkdo obehrát mě můžeVybrala jsem si mužechci při něm věrně státNeštěstí ve hřeštěstí v lásce prýUž řada končíkdo kostku poslednípřiložil. Já nebo ty.
Večerní lucerny
Večerní tma
už černí kouty v bytě
naštěstí lucerny
objaly hrany domu
Podzimní mžení
Zahrada pohází mokré růže
zmačkané petúnie
poslední muškáty
Zlehka ji vlhčí déšť
Poslední útočiště
Všest večer vsynově pokoji
bubnuje kroužek bubeníků
africké bubínky vibrují
jen počítej a hlídej ruku
K horám
Zezlátla ohněm cesta k horám
ohněm, jenž hoří na slunci
ve stínu padá rezavé listí
Jen modřín letos odolává
Fotografie z dovolené
V modrém moři rybky růžové
Rozděl se s námi
o chleba od snídaně
Bydlíme v korálech
Spící muž
Spíš
jemná linka obočí
spočívá jak les nad krajinou
tvých tváří tiché úbočí
Cesta
Cesta se vryla do svahu
jak vráska do tvého čela
listnatý les jako ostrahu
v kmenech je uzardělá
Barvy podzimu
Bílý labrador
zahrabe v žlutém listí
líbí se mu to
Z lesa prolíná
Ber podzim s úsměvem
Když rudým jazykem
buk olizuje den
za vraty máme
oheň veselý
Podzimní cesta
Na cestě si slunce hraje v listí
hru jiskřička sem, jiskřička tam
Žlutá stopa mizí hned a šustí
noha do koberců zapadá
Podzim v lese
Slunce si kreslí
zlatou stezku lesem
doprava doleva
míří světlomety
Zlatá akacie
Všechny otázky
zahnaly své odpovědi
do úzkých
nechci vědět nic
Alžbětinská serenáda
Klečím před tebou
a nemám slova
Jsi žlutý opar na medové vodě
jsi ryba oranžová
Zakroužily víry...
Zakroužily víry zlatých listů
v rybníku ve zrůžovělé vodě
jako hejno zemřelých motýlů
jajichž duše vzlétají ke hvězdě
Sklizeň
První žluť a červeň
spadnutý list
Jablko ale rudne a sládne
hrozen se chvěje v prstech sběrače
Perličky pámelníku
Uplakaný den v nadhlavníku
má prázdné ruce
jen na keři
perličky pámelníku
Sluneční lampy
Sluneční lampy v podzimním večeru
kdy se už tma z večerních keřů plíží
nám v návrat slunce dají důvěru
ač zachovaly jeho světlo s tíží
Nespokojenost
Po chládku toužím, když je letní žár
po kapce vody, když je suchopár
po jednom slově pod peřinou ticha
po dechu hlubokém, když nelze dýchat
Matterhorn
Hora se zahnutou špicí
jak obrovský orel
pije oblohu
Pod námi Monte Rosa
Kapka rosy v kontryhelu
Kapka rosy v kontryhelu
zvětšovací sklíčko
a jím vidíš
žílu listu
Obraz stonků trav a motýla
Sluneční kruh je zlatý rám
a do něj vrostly štíhlé stonky
Tak krásný obraz připlouvá
a malíř kreslí nevědomky
Tvůj černý květ
Tvůj černý květ
Tvůj černý květ jenvnoci zdá se černý
má čínskárůže, divoká a planá
mé léto laskalasrudými nadějemi
Česání Sindy
Pojď za mnou , černočerná fenečko
budu tě česat, ať jsi krásná
Blýskají ale černé oči
- I bez česání budu šťastná-
Zimní klaviatura
Černé klávesy jak havrani
na bílé padá sníh
Ian Bodstrigezpívá
Schubertovu Zimní cestu
Čekanková
Na obloze šedé polštáře
hvězdy v nedohlednu
jenom měsíc, když se rozpáře
kousek mraku, podívá se ke dnu
Mokrý svátek
Průzračné jsou
prsty kapek
hladí růži po listech
Našlapuje mokrý svátek
Buď mojí loďkou
Buď mojí loďkou
stěžeň jako svíce
a připluj modrým mořem
ke břehu
Tak lehoučká
Tak lehoučká jsem
dva balónky mne unesou
Noc plná hvězd
už voní skořicovou tmou
Rozhovor se Slovákem
Rozhovor se Slovákem
Má vlasy ze slámy
a modré oči
červenou čepici
Pozdní večer v zahradě
Utichlá zahrada
se mazlí s chladným vánkem
Když rozpálenou hladí
nemarní večer spánkem
Missa Solemnis II
Missa Solemnis II
(autor hudby: Pavel Trojan)
Stojíme vtichu
pak cosi začíná
Otevřené dveře
Otevřenédveře
Já vím
že nemůžeš otevřít každému
nebo nechat klíč vzámku
Dub
Den se rozměnil v drobných
a nikde náruč , nikde opora
jen starý dub z mých rodných
tu stojí rovně ,nezavrávorá
Po celý rok javory
Létu javory poskytnou svébytný pronájemTmavá a světlá zeleňplná ptačího štěbetáníNejhezčí ze všech strakajim nosí kradená pozlátka
Na podzim javory zahrají duhoupak zezlátnou a vítr zlaté listí trháMalíři stanou v úžasuse štětcem a paletouJá si namaluji jejich obrazy do duše
V zimě javory vystoupív krásných aktech nahých tělNahý člověk se bez fantazietřese chlademNahý javor odkrývásvou složitou a vroucnou osobnosta paličkuje černé krajky
Na jaře javory mají dětské rucerůžové hedvábnévztahují ti je k objetíPo celý rokmiluji javorycípaté vlažné listímohutné větvez nichž se dá moudrost přírodytak krásně a znovu čísti.
Pavel Trojan:Missa Solemnis
Stojíme v tichu
pak cosi začíná
lehounký vítr či lehounký déšť
Otvírá
Červené divadlo
Červené divadlo
I nejmenší větévka
hraje hlavní roli
a silná mateřská větev
Barva slova
Barva slova - to se zdá nemožné
vyhledat barvu , která v slově sídlí
Však poslouchej , když slovo vylétne
z úst člověka jak pták , co v ústech bydlí
Kornoutky svlačců
Kornoutky svlačců rozkvétají
Prázdné Něco jim dám
Prvnímu chlapečkův smích
druhému jeho klus za míčem
Altán
Altán
Po válce první svobodný den
můžeme vstoupit na zahradu
schovaný klíček se teď točí
Na Matějské pouti
Na Matějské pouti své mamince milé
vždycky něco koupím
Jeden rok zástěru modrou s kytičkami
druhý rok žlutou s rudými tečkami
Straka- duše
Jsem bílá jako leknín
když k Tobě Bože letím
Má bílá pírka modelují květ
chci jenom slunce Tvojí lásky uvidět
Koza
KO ZA
Bylo to za druhé světové války vjednom menším městě. Devítileté židovské děvčátko si tamhrálo spanenkami a pozorovalo svět. A tensvět nebyl docela vpořádku. Nejenženěkdo musel nosit žlutouhvězdu aněkdo nemusel, ale také proto,že někdoskoro ze dnena den muselopustitsvůj bytvrodinném domě, tak jako rodinatety děvčátka,protožejeho byt se zalíbil jiné rodině- německé.
Cesta života
Sluneční svítilna
ve dne pila světlo
a večer z lásky dává
Černé je moře tmy a parník se mu vzdává
Polorozvitá růže
Polorozvitá
jen do kalicha
jak dlouho takto krásná
ještě
Ritornely III
Retrívr-pes vodicí-vidí,co ty nevidíš
Kéž mi taky ukáže
Tudy ne a tudy smíš
Zmrzlá cesta do polí a k lesu
Ritornely III-pokračování
11
Buk zpívá z listu písně veselé
to aby pozdní motýl nebo ty, chlapče smutný
jste tady měli přítele
Ritornely II
Sníh padal na květy a prostudil je brzy
nad sebou sám se zastyděl
a ronil bílé slzy
__________________________
Jarní liják
První kapky
jak stříbrné pětníky
Jsi nomád na poušti
svíráš je do náruče
Beruška na bodláku
Beruška na bodláku
popíchá tě to malá
má ale skrytou krásu
i sladkost jeho květ
Bojovník
Chtěl si tak vybít na ní vztek
a uťal mečem výhonek
růžové orchideje
Úrodnou zemí živená
První máj u Li Poa
Bílý subtilní altánek
od řeky k němu
chladná vůně vzlíná
V něm sedí Li Po u stolu
Růžová slovíčka
Sakura mává růžovým křídlem
jsem motýl smíchu tak se směj
a vyleť ze svých šedivých slupek
šedivou kuklu roztrhej
Čekání
Na tvých šatech ještě trochu vůně
z čínské svíčky kterou voněl byt
Píseň padá do sněhové tůně
Já chci už tvé jaro v dlaních mít
Modrá sonáta
Modrý zvuk sonáty
jak tichá slova vpodvečer
nevstoupit nikam
nehledat cíl
Ritornely
Padá dolů,do krajek se se pění
Labský vodopád
Bolest ani radost stálá není
--------------------------------------
Oheň a sníh
Oheň a sníh. Oheň a sníh.
Jsi to ty mokrá lesní cesto.
Mráz ti dal krustu čistoty
a bílé blesky trošce sněhu
Noc v rytmu jazzu
Noc v rytmu jazzu
synkopy porcují čas
Reflektory šajnem
na bílý strom
Zlatý déšť
Zlatý déšť
Zlatý déšť včera otevřel
své zlaté oči
Teď je noc
Tak čekám ještě
Tak čekám ještě
Vněžných krajkách
Spletenévětve stromů zamčeny
Leč utajené na nich
Alexandr Prokofjev: Západ
Takové nebe nikdy nebývalopůl oblohy rudý žár zachvátila stuha západu mrak omotalaaby se pod tou krásou nezřítilA jak a odkud se to všechno vzalo. Růžový stožár se vztyčil na stohuRůžové sosny hořely na sněhuRůžoví koně se do klusu daliRůžoví ptáci vyletěli v dálizázrak a kouzlo zazpívali mikouzlo jediné půl hodiny.
Gardenie
Gardenie
květina kulatá jak svět
stovka plátků
stočených do kalicha
Akt
Akt
Zlomená psárka luční
mi vytvořila rám
obraz si do něj dám
Obrazy něžné
Obrazy něžnéjinde nespatříšjen v bratrství stromůUprostřed rámu větvíkovový křížKristustam na jaro čekáaž větev ožijekvětem a listemrány pohladívůně jak samet měkká